Dvě hodiny bez pauzy vracejí diváky do dob končícího socialismu, kde režimem dokonale prorostlou síť StB ovládly nové posily. Už ne tupí úředníci, ale perspektivní „elity“ s jazykovým, ekonomickým i politickým vzděláním a přehledem, jež své oběti nemučí fyzicky, ale dokonalým psychickým nátlakem za účinné pomoci právního systému. Lidé schopní zorientovat se v každé situaci po listopadu 1989 opět rychle nabývají na moci.

Inscenace pracuje s konkrétními materiály z Ústavu paměti národa a předlohy postav jsou, zejména na Slovensku, snadno rozpoznatelné. Cena inscenace spočívá v tom, že neulpívá jen v minulosti, ale upozorňuje na její důsledky pro současnost a na stálou nutnost obrany naší dosud nepříliš pevné demokracie. Tomu slouží jak výborné herecké výkony činoherní elity SND, tak i scénografie zrcadlící na scéně diváky v hledišti.

Po inscenacích, jako byl Tiso či Husák bratislavské Arény, ukázaly Elity to, čím slovenské divadlo stále vítězí nad českým. Zatímco Češi se baví ovčáčkovskými kabarety, Slováci tvoří s vážností a naplno zahrané politické divadlo.