Článek
Přidala i nový titul podle scénáře spisovatelky Ireny Obermannové Trapný padesátky, který zařadila hned v následujícím programovém okně. Do něj směřuje původní komediální seriály a vysílala v něm například úspěšnou Čtvrtou hvězdu nebo Trpaslíka.
Trapný padesátky chtějí vyprávět příběhy trojice stárnoucích žen, které se každá po svém musí vyrovnat s tím, že „život už má za sebou“, přičemž leccos v něm se nedařilo nebo nedaří tak, jak by mělo a jak se aspoň snaží před okolím předstírat.
Podle prvního dílu soudě k potenciálnímu úspěchu Trapných padesátek zásadně přispívá zdařilé obsazení hlavních rolí. Klára Melíšková představuje televizní rosničku odsunutou z hlavního vysílání na vedlejší kolej, která je ochotná tvrdit, že „třicet jí bylo nedávno“, a slovo manžel je pro ni synonymem pro domácí nudu.
Pavla Tomicová pak hraje upřímnou a ráznou, a nejspíš i proto stále osamělou a neúspěšnou sochařku, již si okolí hrozně rádo plete s instalatérem a její objekty tvořené z nejrůznějšího technického odpadu bez mrknutí oka zamění za věšák.
A do třetice křehká Alena Mihulová je ženou v domácnosti, která se bezelstně oddávala iluzím o šťastném manželství, dokud nepřišla manželovi na nevěru a její svět, složený z nejrůznějších koláčů zveřejňovaných na sociální síti, se zcela zhroutil.
Trojice hereček totiž dokáže pro své postavy, které postihla ztráta sebedůvěry, získat sympatie diváků od první chvíle, a to dokonce i navzdory zatím nepříliš zdařile vystavěným situacím, do nichž je scénář přivádí.
Nadějně však vypadají i další prvky. Už se tu stihl mihnout výborně napsaný i zahraný chlap – majitel domu a podnikatel Standa, stárnoucí, ale bezelstně sebevědomý ješitný trouba v podání Václava Kopty, i mladá atraktivní žárlivka Berenika Kohoutová.
Dcera autorky seriálu se představí jako talentovaná komediální herečka i nadějná zpěvačka, a to vedle skladatele Emila Viklického, který napsal hudbu a hraje pianistu. Nejen kvůli ústřední trojici, ale i kvůli nim by si Trapný padesátky zasloužily od diváků další šanci.
Diváci jsou však nevyzpytatelní, což pocítil například jeden ze čtyř režisérů seriálu Život a doba soudce A. K. Robert Sedláček, kterého údajně překvapil nečekaně stálý a velký zájem publika o první řadu příběhů ze soudní síně, protože šlo hlavně o „mluvící hlavy“. Následovala objednávka z Kavčích hor, které si vyžádaly druhou sérii. Tvůrci pokračují v podobném duchu, jen mladého soudce v podání Davida Švehlíka přesunuli od civilního práva k trestnímu, v čase jej posunuli o sedm let, upustili od jeho záliby v létání a ubrali z do sebe zahleděné zádumčivosti. Do jeho osobní linky zato přidali zločin.
Přestože seriál vypadá na pohled stejně, hlavní hrdina tím získal na sympatiích a jeho osobní příběh na akčnosti. Podstatné však bude, jak se scénáři a režii podaří podat zločiny, které bude Klos soudit a které jsou v mnohém inspirovány skutečností. První díl o ženě, která se rozhodla osvobodit mladého milence z vězení, bohužel chvílemi vyznívá po vypravěčské stránce až dojemně neobratně.