Lucie ho přizpůsobila charakteru festivalu, který je věnován filmové hudbě a multimédiím. Vybrané skladby doprovázely projekce z jejích videoklipů či filmů, na nichž se podílela, a jelikož její nejpopulárnější skladby v minulosti byly klipy opatřeny, nabídla přesně takový koncert, na jaký diváci čekali.

Připomeňme, že skupina je na světě od roku 1985, s pauzou v letech 2004 až 2012. Za tu dobu vydala sedm studiových alb a hitů, které směle překročily dobu svého vzniku, má ve svém repertoáru požehnaně. Koncert odstartovala skladbou Rouháš se bohům a potom už sázela jednu tutovku za druhou.

Od první chvíle mělo její vystoupení znamenitý zvuk. Zatímco obvykle si na koncertech tato složka během prvních písniček „sedá“, v Poděbradech byla narovnána okamžitě. V té zvukové průzračnosti byly čitelné jak zpěvy, tak všechny nástroje, což podstatně podtrhlo výsledný dobrý dojem.

David Koller (vlevo) a Robert Kodym na Soundtracku Poděbrady.

David Koller (vlevo) a Robert Kodym na Soundtracku Poděbrady.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Přesto měl set několik pomyslných vrcholů. Pomineme-li hitovost v podstatě všech skladeb a to, že si je diváci s chutí zazpívali s kapelou, pak za zmínku jistě stojí finále písně Troubit na trumpety by se nám líbilo, v němž nálada gradovala a kapela rozpoutala skoro až instrumentální smršť.

Příjemným zpestřením byla „lázeňská“ verze písničky Tak mi to teda nandey, kterou kytarista a zpěvák Robert Kodym ohlásil jako připomínku své skupiny Wanastowi Vjecy. Lucie ji nabídla v poklidné verzi, z níž byla patrná příchuť country. A zachovala po celou dobu tempo, byť ji to jistě mohlo podvědomě svádět k tomu najet do punkového rytmu, který originál té skladby má.

Robert Kodym a Michal Dvořák při vystoupení Lucie.

Robert Kodym a Michal Dvořák při vystoupení Lucie.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Výraznou posilou byl ve dvou písničkách kytarista Michal Pavlíček. On a výtvarník Stefan Milkov předali nejprve rodině loni v prosinci zesnulého kytaristy Radima Hladíka in memoriam cenu za umělecký přínos. Potom se oba stali součástí kapely a právě Pavlíček při tom vystřihl svěží sóla, která v tu chvíli vlastně nenásilně podtrhla skutečnost, že současná sestava Lucie funguje po instrumentální stránce výtečně.

Michal Pavlíček (vlevo)předává ocenění za umělecký přínos rodině zesnulého Radima Hladíka.

Michal Pavlíček (vlevo) předává ocenění za umělecký přínos rodině zesnulého Radima Hladíka.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Michal Pavlíček a Robert Kodym společně na pódiu.

Michal Pavlíček a Robert Kodym společně na pódiu.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Zhruba dvouhodinový koncert měl spád. Zpěvák, bubeník (na tomto postu mu u druhé bicí soupravy pomáhal ještě jeho syn Adam) a kytarista David Koller ani Robert Kodym s diváky mezi písněmi příliš nekomunikovali, což svižnost trochu utlumilo. Faktem ale je, že Lucie v tomto ohledu nikdy nebyla příliš na řeči, nýbrž primárně prezentovala to, co dokáže nejlépe, tedy písničky.

A to takové, které překonaly časy. V Poděbradech bylo během vystoupení patrné, že bez problémů obstojí i v době, kdy už se poprock dělá trochu jinak, možná ne tak poctivě, a kdy se tvůrcům velmi těžko hledají nosné melodie. Právě ty ale Lucie vždy objevit uměla, a zdaleka se to netýká jen písniček, které patří mezi takzvané hity.

Legendární česká kapela odehrála dobrý koncert. K onomu obvykle vzývanému energetickému spojení mezi ní a diváky došlo totiž hned na začátku.

Lucie
Prostor u fotbalového stadiónu, Poděbrady, 24. srpna

Celkové hodnocení: 85 %