Článek
Volná adaptace méně známé Vrchlického básně Svojanovský křižáček se odehrává ve třináctém století, kdy malý chlapec tajně utíká z rodinného panství, aby se připojil k legendární dětské křížové výpravě.
Ta měla po neúspěchu dospělých beze zbraně vyrvat Jeruzalém ze spárů muslimů. Báseň i film nicméně brzy změní perspektivu a dál už sledujeme hlavně chlapcova otce, rytíře Bořka v podání Karla Rodena, který se vydává v synových stopách s cílem přivést ho zpět.
A svůj talent zde režisér Kadrnka určitě potvrzuje. Především suverénním nakládáním s filmovým jazykem, pomocí něhož se mu povedlo překonat literární podstatu předlohy. Chytře využívá prostor, inspirován mimo jiné tvorbou malíře Daniela Pitína, středověké fresky pak ovlivnily netradiční formát i způsob snímání postav, které se obejde takřka bez diagonál. Slova prakticky nejsou potřeba, vypráví se zvukem a obrazem, což je hlavně v kontextu českého filmu věc naprosto unikátní a ocenění hodná.
Problém je, že toho zase není tolik co vyprávět. Celou dobu se pohybujeme spíše v duchovní rovině: od pocitu nevyhnutelného odchodu vlastních dětí z domova, kdy je nemůžeme už nikdy dohnat, po hledání zmizelého smyslu života a snad i nějakého boha.
Film by ale vedle tohoto „nadzemního“ světa potřeboval i občasné uzemnění, bez toho je těžké se jím nechat jako divák zachytit.
Ostatně navzdory festivalovému triumfu u publika to v Karlových Varech Křižáček nevyhrál. V Divácké ceně Práva skončil na 162. místě.
Pořád hlavně příslib
Režisérův debut Osmdesát dopisů to měl jednodušší, protože svým příběhem z doby normalizace o snaze ženy a jejího syna vycestovat za manželem do emigrace vstupoval na pevnější půdu – významově předjednané pole našich vzpomínek na předlistopadovou minulost. Navíc jeho přístup ke komunismu jako k byrokratickému peklu, aniž by jako většina podobných filmů sklouzl ke karafiátům, estébákům a hnědým omáčkám, byl výsostně politický, a tím pádem jste si k němu snadno našli vztah.U Křižáčka je to složitější, zvlášť pokud ve vašem světě chybí dospívající děti i bůh.
U poroty v Karlových Varech zabodoval, u diváků zdaleka ne, kritici ho v tradiční anketě Festivalového deníku pominuli – ale i to naznačuje, že je dobré film vidět a udělat si názor sám, protože jeho hodnocení lidi zjevně rozděluje.
Každopádně platí, že Kadrnka zůstává především díky své suverénní práci s filmovými prostředky velkým příslibem pro celou českou kinematografii.
| Křižáček |
|---|
| Režie: Václav Kadrnka, hrají: Karel Roden, Aleš Bílík, Matouš John a další. Česko 2017, 90 min. |