Jste předkapelou Robbieho Williamse na celém turné k albu The Heavy Entertainment Show, jež začalo 2. června a skončí začátkem září. Jak to jde?

Dobře, ale zdá se mi, že už trvá dlouhou dobu. V květnu jsme předtím měli několik vlastních koncertů a ještě před začátkem turné s Robbiem jsme se na něj připravovali, protože se jedná o obrovskou produkci. I když jsou na celém turné k dispozici dvě pódia, která se na zastávkách střídají, máme mezi koncerty pár dní pauzy, aby se vše stihlo přestavět.

To je příjemné, protože s Erasure můžeme zařadit pár vlastních aktivit, jako třeba vystoupení na Gay Pride v Kolíně, které bylo úžasné. Tolik volných dní je pro nás nezvyk, protože jsme zvyklí vystupovat tři čtyři noci za sebou a pak si dát den volna, ne naopak.

Přijde mi, že takhle je těžší se dostat na pódiu do rytmu vystoupení, které je navíc relativně krátké. Má jenom tři čtvrtě hodiny. Ale Robbieho tým je fantastický a krásně se o nás stará, vycházíme dobře.

FOTO: Warner Music

Kdy jste dostali nabídku na tohle turné?

Před rokem. Seběhlo se to díky tomu, že máme stejného tour manažera jako Take That, se kterými Robbie v poslední době opět trochu spolupracoval. O tom, zda to přijmout, jsme diskutovali jenom chvíli. Jen jsme zvážili, jestli nám to vyhovuje logisticky a nekříží se to s našimi vlastními plány. Potom jsme souhlasili.

Letos jsme vydali album, příští rok se chystáme na vlastní turné. Třeba se nám v roli předskokana podaří zaujmout pár lidí, kteří pak přijdou i na náš samostatný koncert. Když budeme mít štěstí, získáme pár fanoušků.

Přijímá vás Williamsovo publikum?

Je to v pohodě. Líbí se mi, že je Robbiemu velmi oddané. Připomíná mi naše fanoušky. Na všech koncertech vidíte v první řadě pár stejných tváří. Jeho publikum je jen trochu mladší než naše.

Je zajímavé, že se nyní dostaneme do pár zemí, v nichž naše hudba není skoro vůbec známá. Třeba v Belgii jsme prakticky neznámá kapela. Bylo zvláštní tam hrát a vidět, že co se týká naší hudby, jsou ti lidé netknutí. Omluvil jsem se jim a poděkoval za trpělivost.

Byl to zážitek pro mé ego. Člověk je zvyklý na určitou úroveň a najednou ho nikdo nezná. Je dobré takové věci zažívat.

Řekl vám Robbie Williams, jaký vztah má k vaší hudbě on?

Na začátku nás přišel pozdravit. Je to obrovský profík, ale zdá se mi vlastně docela ostýchavý. I když je velmi zábavný, hotový komik. Řekl nám, že je velký fanoušek hudby Erasure. Bylo to milé. Naposledy jsme se potkali před mnoha lety, když byl ještě chlapec a začínal s Take That. Teď už je to úplně jiný člověk. Velký chlap.

Překvapilo mě, že je vyšší než já. A je velký nejen vzrůstem, je obrovská osobnost. Když vstoupí do místnosti, upoutá pozornost.

Hrajete na turné i písničky z nového alba World Be Gone?

Jenom singl Love You to the Sky. Zdá se, že se lidem hodně líbí. Na koncertech mimo turné s Robbiem jich rádi zařazujeme víc.

Některé kapely podobného postavení jako Erasure už víceméně žijí z minulosti, vy ale stále vydáváte nová alba. Co vás motivuje?

Pořád nás baví zkoušet nové věci. Já osobně občas rád tvořím něco i mimo kapelu. Mé sólové skladby jsou ještě tanečnější. Každopádně je pro mě podstatné se dál vyvíjet.

Poradil bych i Robbiemu, aby zkusil věci, které nikdy předtím nedělal. Mluvil jsem o tom s lidmi z jeho kapely a říkal jsem, že si myslím, že nahrát něco komornějšího a hudebně intimnějšího by pro něj byla skvělá zkušenost. Ale je jasné, že je velmi slavný a je těžké si vytvořit prostor, kde by byl inkognito a mohl experimentovat.

Formovaly nové album nějaké zásadní okamžiky?

Předtím, než jsem začal pracovat, jsem měl docela depresi. Přemýšlel jsem, jestli chci i nadále dělat podobný druh hudby. Jestli chci pokračovat s pop music. O nových interpretech žánru, třeba o Justinu Bieberovi, čtete spíš v bulváru než v hudebních časopisech. Zdá se to velmi povrchní.

Ale pak jsem si uvědomil, že tomu věnuji moc pozornosti a že tohoto naštěstí nejsme součástí. Nicméně proto jsem získal pocit, že se tentokrát potřebuji pokusit o něco serióznějšího. Lidé sice mají rádi hudbu, kterou jsme s Vincem složili, když nám bylo dvacet, ale i oni sami jsou dnes starší a mění se. Třeba také chtějí poslouchat něco, co má hlubší smysl.

Tuhle depresi mi pomohl překonat Vince. Nejdřív za mnou přiletěl do Londýna. Poté jsme nějaký čas pracovali v Miami a u něj v New Yorku. Je skvělý, míváme srdceryvné diskuse o tom, jak co vnímáme.

Erasure už jsou na scéně přes třicet let. Co dnes na té skupině nejvíc oceňujete?

Že už stojíme nohama na zemi. Celý tým je úplně normální. Před pár dny jsme třeba byli ve Veroně na nákupech a užívali si slevy. Koupil jsem si tenisky za asi deset eur a nevěřil jsem, jak jsou levné. Chci tím říct, že už se nebereme tak vážně a nehrajeme si na velký showbyznys.