RECENZE: Prvotina Jane Corryové sklidila rozporuplné ohlasy

Psychologický thriller spojující životy dvou londýnských rodin, mladé právničky Lily a malíře Eda Macdonaldových, se sousedovic devítiletou dcerkou Carlou, k jejímuž hlídání je využívá matka Francesca Cavolettiová. Společné soužití končí konfliktem Lily s Franceskou, které vyčte nevěru s milencem Larrym.

Ve skutečnosti je jím její kolega Tom Gordon. Ed je tím velmi pokořen, protože jeho jediný úspěšný obraz je právě Carlin portrét pojmenovaný Italská dívka. Cavolettiovi odjedou do Itálie, odkud se po dvanácti letech vydává mladá už studentka práv Carla, aby se pomstila Lily i údajnému Larrymu za zpackaný život.

Vše halí závoje tajemství, které si uchovávají všechny postavy. Lily navíc stále pronásleduje bývalý vězeň Joe Thomas, její první vyhraná obhajoba. Niterně ji přitahoval, dokonce se s ním po vyhraném soudu intimně sblížila.

Jenomže on jí nakonec přiznal, že svou přítelkyni Ester opravdu zabil a ji zmanipuloval. A po letech chce vědět, zda její syn Tom, trpící jednou z autistických poruch, Aspergerovým syndromem, není jeho potomek.

Každou postavu ničí utkvělá představa vlastní viny z „minulých“ životů, nebo z reálného děje, autorka však ukazuje, že zdánlivě nečestné jednání mívá daleko složitější příčiny. Dokonce může vycházet z ušlechtilých úmyslů. Jako by se vše ocitalo na hraně, kdy stačí málo a osobní život skončí úspěchem nebo v troskách.

To se nakonec tak jeví, když se Ed rozhodne žít s dávným modelem. Odtud i název, kdy se Lily trápí vztahem k manželově nové ženě Carle.

Možná je to přílišná komplikovanost psychiky všech postav, o nichž je prozrazováno stále více a více, jež se zasloužila o neúspěch prodeje v USA. Nebo předvídatelnost děje, respektive motivace postav, jež se spiknou proti druhému.

Připomínaly to britské kritiky, i když oceňovaly znalost života ve věznici nebo vykreslení života rodiny s dítětem trpícím syndromem, vyžadujícím třebas i nesmyslný řád a zároveň ovlivňujícím jeho schopnost navázat přátelský vztah. Souznění malého Toma s dospělou Carlou možná vycházelo právě z nedostatku sebevědomí obou při vztahu se světem. Nevyřčeného je tu hodně. Celý román je jako by složitě skládaná stavebnice, kdy se jednotlivé částice spojují téměř donekonečna.

Kdo však vydrží vrstvení sebetrýznivějších přiznání, ocení autorčinu snahu povědět víc o nitru člověka. O nelehkém kličkování každé postavy mezi pravdou a lží, mezi ohleduplností a vypočítavým cynismem. Závěrečný účet však nikdy nikoho nešetří.

V květnu vyšla Corryové druhá kniha nazvaná Blood Sisters. Titul by se dal podle děje přeložit jako Pokrevní sestry. Je to příběh tří dívek, z nichž do školy jednoho dne přijdou jen dvě. Po patnácti letech kdosi pronásleduje jak Kitty, žijící bez paměti v pečovatelském domově, tak úspěšnou učitelku umění Alison. Chce se pomstít za to, co se kdysi stalo.