Co je dnes dobrého na tom pořádat vyhledávací pěveckou soutěž?

V dnešní době mají mladí zpěváci samozřejmě možnost prezentovat své nahrávky a videa na YouTube a jinde na internetu. Vím ale, že možnost vystoupit živě je pro ně přitažlivá, protože potřebují zpětnou vazbu. Czechtalent jim umožňuje představit se nejenom před diváky, ale také před lidmi, kteří se v hudební branži pohybují řadu let a mohou jim k jejich práci i výkonu něco říct. To, že přežil dvaadvacet let, je ostatně rovněž důkazem toho, že smysl má.

Zaujala vás nějaká skupina účastníků, kteří se do soutěže hlásí?

Na Czechtalent se hlásí spousta mladých zpěváků z konzervatoří. Nechtějí nést kůži na trh v komerčních televizních soutěžích a raději si to vyzkoušejí v menší a příjemnější akci, na které nejsou pod takovým tlakem.

Letošní vítězkou se stala sedmnáctiletá Eliška Rezková z Prahy. Čím vás zaujala?

Vybrala si velmi náročné skladby, myslím, že i komerčně nevděčné. Například Lampu od Marty Kubišové, kterou zazpívala po svém a jinak. Vůbec nekalkulovala a předvedla to, co jako zpěvačka cítí a chce dělat. Když zazpívala poprvé, bylo jasné, že je zajímavá. Její podání písně Lampa nasadil Český rozhlas do své hitparády Česká dvanáctka a čtyřikrát po sobě skončila na prvním místě. Asi jsme vybrali dobře.

Luděk Malár a Tomášem Klusem.

Luděk Malár a Tomášem Klusem.

FOTO: archív Luďka Malára

Vy sám jste hudební producent. Budete s Rezkovou spolupracovat?

Vždycky přemýšlím o tom, jestli se dá se zpěvákem, který mě zaujme, něco udělat, a jaký by to mělo smysl. V případě Elišky jsem si po dlouhé době řekl, že je to někdo, komu bych se chtěl věnovat. Jsem s ní v kontaktu a rád bych jí nabídl pomoc. A i kdybych nakonec její písně neprodukoval, určitě jí dám nějaké rady.

Na koho z těch, kteří na Zlíntalentu a Czechtalentu uspěli, jste hrdý?

První ročník vyhrál Petr Bende, ale ten se prosadil až díky účasti v soutěži SuperStar. Hrdý jsem tedy hlavně na Dashu a Tomáše Kluse. Naše soutěž našla i spoustu hvězdiček, které se uchytily na muzikálové scéně, ať už to jsou Katka Nováková, jež hraje v Hudebním divadle Karlín, nebo Markéta Poulíčková.

Tomáš Klus byl letos v porotě soutěže a představil se na pódiu jako host. Bylo to pro vás hezké setkání?

Myslím si, že Tomáš vzpomíná na Czechtalent velice rád. Vždycky, když se sejdeme, si máme o čem povídat. Produkoval jsem jeho dvě první desky, při nahrávání té debutové bydlel dva měsíce u mě ve studiu, takže každé naše setkání je srdečné. Dodnes mi říká trenére. Pouští mi také své nové písničky a očekává, že se k nim vyjádřím otevřeně a nebudu mu mazat med kolem pusy.

Potrvá Czechtalent dál?

Pokaždé si kladu otázku, jestli ho budu v následujícím roce znovu pořádat. Když si pak ale uvědomím, kolik lidí se přihlásilo a že spousta z nich byla pěvecky velmi kvalitní, uvědomím si, že to smysl má. Příští rok tedy Czechtalent rozhodně bude a nechci v jeho systému nic měnit. Když se opět podaří domluvit se s Českým rozhlasem na přímém přenosu, budu velmi rád.

Přímé přenosy z finále soutěže jsme měli v rádiu do roku 2008. Na základě jednoho z nich jsem odjel do Prahy a ze záznamu si tam pustil improvizaci Tomáše Kluse. Nadchla mě, zavolal jsem mu a zeptal se, jestli má doma nějaké další písničky. On mi řekl, že jich má asi padesát, a já mu odpověděl, ať za mnou přijede, že něco vymyslíme.