Co vás k napsání hudby k muzikálu Ferda Mravenec vedlo?

Napsal jsem ho už před téměř pětadvaceti lety. Vznikl v roce 1994 pro Těšínské divadlo, kde jsem v minulosti účinkoval jako herec. Tehdejší ředitel Karol Suszka získal licenci na úpravu textu o Ferdovi Mravenci, spojil se s dramaturgyní, scenáristkou a loutkářkou Ivou Peřinovou, která napsala výtečné libreto, a mě požádal, abych složil hudbu. Texty písní napsal Vladimír Čort. Vznikl muzikál, který Těšínské divadlo hraje do dnešního dne a také s ním jezdí do různých jiných divadel po republice.

Vždycky jsem cítil, že by se ten muzikál mohl objevit i na velkém pódiu, s velkou scénografií, s velkou company, prostě jako představení pro celou rodinu. Pár let jsem jednal s několika pražskými divadly a nakonec jsme se na realizaci dohodli s producentkou Emou Krahulíkovou.

Jak moc se nová verze proměnila ve srovnání s původní?

Režie se ujal choreograf a zkušený divadelník Libor Vaculík a všechny změny, na kterých jsme se dohodli, nové provedení s ohledem na velkou scénu pozvedly. Trochu upravil libreto, dopsal některé postavy a po stránce taneční a režijní pak vytvořil výtečné divadelní dílo. Já ještě složil několik dalších písniček, texty k nim napsal Václav Kopta. Martin Černý pak připravil velmi funkční a barevnou scénu, která odpovídá představě o představení pro celou rodinu, a Roman Šolc vymyslel a zrealizoval nádherné kostýmy.

Liší se nějak muzikálový příběh od knižního?

V muzikálu je love story. Beruška v něm není ta nesympatická postavička, která Ferdu Mravence štve nebo využívá, ale nakonec se do něj zakouká. Jedním z vrcholů představení je duet Ferdy a Berušky, který se jmenuje Sedmá tečka.

V letošním roce uplyne devadesát let od prvního zveřejnění postavy Ferdy Mravence a padesát roků od úmrtí Ondřeje Sekory. Připomenete to i nějak jinak?

Nové uvedení muzikálu přišlo do těch dvou výročí náhodou. Původně se totiž jeho premiéra plánovala na loňský rok, ale kvůli nějakým technickým potížím jsme ji posunuli na letošní jaro. Že se trefíme do roku, kdy je výročí prvního uvedení postavy Ferdy Mravence v tištěné podobě, tehdy ještě v úpravě pro dospělé, a úmrtí autora, jsme zjistili až později.

Lešek Wronka u výstavního poanelu.

Lešek Wronka u výstavního poanelu.

FOTO: Lucie Levá

V pátek 16. června začíná výstava o Ondřeji Sekorovi, která bude instalována v pasáži Paláce Koruna v Praze na Václavském náměstí a bude přístupná do 16. září, a to zdarma. Exponáty nám zapůjčila městská část Praha 6, kde před několika lety podobná výstava byla. Expozice nám v úterý dorazila s Chorvatska, kde byla donedávna vystavována.

Budou k vidění i nějaké zajímavosti?

Kromě obrázků z příběhů Ferdy Mravenci představíme i Sekorovy ilustrace z jiných knížek. Málo se ví, že byl průkopníkem ragby v Čechách. Vymyslel mu názvosloví, přeložil pravidla a aplikoval je do českého prostředí. Na výstavě proto představíme i artefakty k této oblasti jeho zájmu.

Jaké jsou vaše další umělecké plány?

Poté, co jsem skončil s pořádáním Cen Anděl, dohodl se s Ewou Farnou na ukončení spolupráce, dopsal hudbu k filmu Muzzikanti a dokončil muzikál Ferda Mravenec, jsem si myslel, že budu víc odpočívat. To se ale nestane.

Má žena Halina Mlynková se přestěhovala z Polska do Prahy a chystáme spolu její první českou desku. Máme připravené první dva singly. Se synem Michalem jsme si vyhlédli také jednu mladou a talentovanou zpěvačku, se kterou teď začíná naše společnost Lewron Music Center pracovat. Jmenuje se Hana Schořová.

Bontonland, jehož jsem majitelem, teď také vyrábí spoustu suvenýrů pro muzikál Ferda Mravenec a spravuje internetový svět, který se jmenuje Ferdaland. A v září v Praze s mou ženou otevřeme jeden nový módní obchod.