Hlavní obsah

Výstava se ptá, zda by dnes měl neandertálec volební právo

Právo, Peter Kováč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Moravské zemské muzeum v pavilónu Anthropos v Brně nabízí do konce roku výstavu o životě neandertálců, jejichž existence je opředena mnoha mýty. Poprvé jsou představeny nové archeologické nálezy z území Moravy z jeskyně Kůlna a jeskyně Švédův stůl, největší atrakcí je výlitek neandertálské mozkovny z Gánovců, zapůjčený Národním muzeem, a otisky neandertálských kostí z téže lokality, které do Brna přivezli pracovníci Podtatranského muzea v Popradě, které je spolupořadatelem akce.

Foto: MZM

Rekonstrukce podoby neandertálce podle nejnovějších vědeckých poznatků.

Článek

Autor výstavy Vítejte u neandertálců i k ní vydané rozsáhlé česko-anglické publikace Petr Neruda o projektu říká: „Pokusil jsem se představit neandertálce jako lidi s mimořádnými schopnostmi přežít v nejrůznějších klimatických i geografických podmínkách. Určitě byli zdatnými a schopnými lovci, kteří si dovedli poradit s největšími i nejnebezpečnějšími zvířaty – s mamuty nebo medvědy. Zároveň byli zručnými tvůrci kamenných nástrojů a mnohdy dokázali objevit technologie, které bychom u nich neočekávali.“

Výstava zaujme výtvarným řešením. Divákům se nabízí řada rekonstrukcí a modelů, využity byly moderní audiovizuální možnosti k představení typického chování a života neandertálců. Vše je zpracováno na nejvyšší úrovni, s estetickým citem.

Vedle superrealistické sochy ze silikonu (autor Ondřej Bílek), rekonstruující neandertálce na základě nejnovějších vědeckých poznatků, jsou na výstavě drátěné sochy (autor Jakub Lipavský), představující lovce a jejich rodiny v běžných životních situacích. Asi nejpůsobivější dějovou scénu nabízí soubor neandertálce s jeskyním medvědem, kde bylo využito spojení drátěné plastiky s kompletní kostrou obávaného dravého zvířete.

Přípravě brněnské výstavy předcházel podrobný výzkum, takže divákům se nabízí v mnohém zcela nový vědecký pohled na život neandertálců. Zajímavé jsou zejména otázky jejich symbolického a estetického cítění, což jsou projevy, které jim byly dlouhou dobu upírány. Je zřejmé, že měli cit pro esteticky pohledný tvar kamenných nástrojů a měli sociální cítění, které se projevilo péčí o raněné a invalidní členy tlupy. Možná znali už hudbu a byli schopni i primitivních chirurgických zákroků.

Žili vedle nás

Není vůbec jasné, proč neandertálci vyhynuli. Některé nálezy totiž naznačují, že po jistou dobu žili vedle nás a někde i ve spolupráci s námi. Mimochodem ještě ve středověku panovalo v evropské kultuře povědomí o divých chlupatých mužích, kteří žijí stranou civilizace hluboko v lesích a horách.

Otázka je, co by se stalo, kdyby neandertálec přežil do dnešních dnů. Byl by zavřen společně s orangutany a šimpanzi v zoologické zahradě? Nebo by měl plná práva občana Evropské unie? Po zhlédnutí brněnské výstavy bude jednoznačná odpověď složitější než kdy dříve. Výstava Vítejte u neandertálců rozhodně skoncovala s mýtem o primitivních a hloupých bytostech živořících v ledových pláních pravěké Evropy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám