Článek
Byla to tehdy možná poslední rocková revoluce, neboť Linkin Park korunovali slávu takzvaných nu-metalových kapel a na zmíněné kolekci není jediná slabší písnička.
Na dalších deskách podléhali touze posunout se za každou cenu. Tu pouštěli do popředí elektroniku, jindy kytary, rap, konstruovali melodie, prostě na svém zvuku dřeli. Novinka One More Light je však zahnala do kouta.
Přestože největší síla skupiny stála v minulosti na progresivním zvuku a výrazných melodiích, na aktuálním počinu se jí ani jedno nepodařilo stoprocentně naplnit. Zvuk sice zůstal pro ni charakteristický, a hledejme za tím hlavně nenapodobitelný projev zpěváka Chestera Benningtona, klíčové melodie ale scházejí a progres také. Navíc je tvorba vehnána do osidel nezáživného popu a v něm žádnou bouři nepůsobí, byť by měla.
Kapela také rezignovala na prvky rockové agresivity, které ji v minulosti zdobily, a ubylo též rapovaných pasáží. Na albu se zkrátka hlavně zpívá. Přijmout ale nabízené melodie vyžaduje několikerý poslech a stejně to všechno tak nějak splyne do jedné hmoty, která ve výsledku nepřináší nic podstatného.
Ano, povedl se zvuk nahrávky, skvělé jsou výkony Benningtona, profesionální je produkce. Na Linkin Park je to přesto trochu málo.
| Linkin Park: One More Light |
|---|
| Warner Music, 35:22 |
Celkové hodnocení: 55 %
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: