Počátek slavnostního večera však nebyl ideální. Před tradičně prázdnou prezidentskou lóží orchestr po příchodu zahrál českou hymnu a pak zazněly tóny harfy. Neukázněná návštěvnice z Asie však s sebou na koncert vzala malé dítě, což nemohlo skončit dobře. V reakci na jeho pláč dirigent koncert přerušil a muselo se čekat na odchod dvojice. Pak už vše proběhlo bez problémů.

Barenboim podle poslední módy hraje celý cyklus bez přestávky, což dává lépe vyznít jeho gradaci. Potlačuje patos a soustřeďuje se na tempově dynamické prokreslení jednotlivých básní. Jeho pohled prezentovaný bravurním podáním Vídeňských filharmoniků s koncertním mistrem Volkhardem Steudem v čele odkrývá i některé nové polohy.

Vrcholem večera bylo podání básně Z českých luhů a hájů, kde na úvod nádherně svítivě zněly smyčce. Hráči na dechové nástroje zase zazářili v pastorální pasáži v Blaníku.

V dirigentově přístupu zaujalo i to, že ve srovnání s minulými výkony v Praze zvýraznil gesta, což dokazovalo, jak mu na díle záleží. Také trochu změnil postavení hráčů v orchestru, to zase pomohlo k dokonalému zvuku. Posunul dopředu dechovou skupinu, až daleko za ní umístil hráče na žestě a některé nástroje - bicí i horny - úplně přehodil.

Ohlas prvního pražského festivalového večera byl veliký, koncert bude reprízován v sobotu.