Článek
Nijak invenční není volba vypravěčky, jíž je bulvární novinářka Solveiga Bergová, které vypadla z mediálního kolotoče pro blíže neurčený, zřejmě morální přešlap vůči mocnému muži. Že se na ni vůbec nezlobí, je buď jeho velkorysost, nebo další z rysů společenské vrstvy usilující o prosazení a slávu za každou cenu.
Solveiga se ocitne na místě smrti slavné modelky a rozhodne se znovu proniknout díky svému blogu do mediálního světa. A když zjistí, že jí lže Lennie Lee, dívčin agent, dá se do pátrání.
Lindbergová hbitě střídá prostředí i pohledy jednotlivých postav. Je zřejmé, že pravda má pro většinu z nich stejnou cenu jako lež, protože hlavní je úspěch nebo jen intrika schovaná za falešný úsměv.
Autorce se podařilo napsat nejen svižnou krimi, ale popsat i prostředí v době internetové prezentace. Té je podřízeno takřka vše. Ocenění si zasluhuje i netušené rozuzlení vyznívající docela drsně.
Skutečnost, že je uvedena švédským příjmením bez přechylování, se pomalu stává zvykem, často domluveným už ve smlouvě. Že však překladatelka Marie Přibylová z vlastní vůle či pokynu nakladatele nepřechyluje příjmení postav, přispívá ke zmatení čtenáře. Ne vždy cizí křestní jméno v českém prostředí vystihuje, o koho jde. Byť je vliv angličtiny v mnoha oborech přirozený, tento způsob překladu nepatří do literárního prostředí, v němž se mluví a píše česky.