„Vznikli jsme na konci devadesátých let, ale situace na hudební scéně se od té doby změnila. Nebudeme brečet, ale staré časy, kdy lidi chodili na koncerty rockových kapel a kluby praskaly ve švech, i když se tam třeba zrovna nehrálo, jsou nenávratně pryč. S Excelencí dnes koncertujeme dvakrát třikrát do měsíce, jsou to ale menší kluby a koncerty,“ vysvětluje zpěvák a bubeník Vendy Šváb.

Tvrdí, že v porovnání s minulými nahrávkami jsou ty nové kytarovější. „Učím v jedné pražské umělecké škole hru na bicí. Mám pětatřicet žáků a vedu tam i školní kapelu. Z ní jsem k nám zlanařil kytaristu Prokopa Váňu a s jeho příchodem před dvěma lety dostala Excelence nový vítr do plachet. Mimochodem, oba máme rádi Foo Fighters,“ vypráví Šváb.

Na novém albu je mimo jiné písnička Burani. Její text je odlehčený a v jednu chvíli v něm dojde na brněnský hantec překládaný do spisovné češtiny.

„Natáčeli jsme u Lukáše Novotného ve studiu Just Recording nedaleko Vraného nad Vltavou. O textu Buranů jsem měl ucelenou představu, ale chyběla mi nějaká tečka, odlehčení. Když jsem jel točit zpěv, vzpomněl jsem si ve vlaku na Petra Kocmana, se kterým jsem hrál v kapele Greenhorns a jenž je z Brna. Protože se známe dlouho, osmělil jsem se, zavolal mu, během pár kilometrů jsme po telefonu dali dohromady nějaká slovíčka z brněnského hantecu a text byl kompletní,“ vzpomíná Šváb.

Pokud jde o návštěvnost koncertů, byla na tom Excelence nejlépe na přelomu století. „Byli jsme mladší a měli spoustu kamarádek, které na nás chodily. Dnes jsou z nich maminky, které už na koncerty moc nepřijdou.“

Excelence před šesti lety předělala část svého repertoáru do akustické podoby a koncertuje s ním v  komornějších prostorech. Před dvěma lety se dokonce dostala do pražského finále folkové a trampské soutěžní přehlídky Porta. Následně vyhrála folkový Odolen Fest v Odoleně Vodě a na to konto jí přišlo pár zajímavých pozvánek na další folkové akce.

V roce 1999 hrál Vendy Šváb se skupinou Greenhorns prvně na americkém turné. V dalších letech se tam vraceli, a když už nebyla motivace, létával tam na pár týdnů v roce za muzikou sám.

„Zpočátku jsem chodil na konkurzy. Dnes už jen zavolám některým muzikantům, dohodneme se a jezdíme po koncertech. Nejdéle jsem tam byl s jednou kapelou necelé čtyři měsíce a projeli jsme asi pětatřicet států. Loni jsem se dokonce dostal do Nashvillu, kde jsem si i zahrál. To byla pecka,“ vzpomíná Šváb.

Křest alba Příběhy o lásce a přátelství proběhne 23. dubna v pražském klubu Vagon.