Přestože je v sestavě řada opravdu zkušených muzikantů, je Limetal de facto nová formace. S jakým předsevzetím jste album nahrávali?

Vlasák: S bývalou kapelou Citron jsme prožili chvíle skvělé i horší. Všechno se ale musí vyvíjet, a tak když jsme pochopili, že se Citron ve složení, v jakém před dvěma lety byl, po autorské ani zvukové stránce dál nepohne, byl rozchod řešením.

Všichni v Limetalu jsme autoři. Jakmile jsme spolu začali hrát, naskládali jsme materiál na dvě až tři alba. Po dlouhých letech nás zasáhla vlna obrovského nadšení a energie. Navíc jsme se spojili s vynikajícím bubeníkem Lukášem Pavlíkem, který nás svou chutí hrát a skládat velmi inspiruje. Změna je život a myslím si, že to, že Citron změnil sestavu a současně vznikl Limetal, prospěl oběma projektům.

Jaký je v kapele status bubeníka Pavlíka?

Vlasák: Na rovinu řekl, že s námi chce hrát, ale je vázaný v jiných projektech. My nechtěli přijít o mladou rockovou krev, a tak jsme se rozhodli to respektovat. Pokud s námi nemůže koncertovat, nahrazuje ho další mladý talent David Klement.

Co bude s písněmi, které se na album nedostaly?

Michalík: Vybrali jsme takové, které pasovaly do konceptu desky. Chtěli jsme natočit rockové album s písněmi tvrdšími i pomalejšími a s texty, které nejsou pitomé. Jako kapela jsme ale na začátku a určitě budeme nahrávat další desky.

Jmenujete se Limetal, v názvu máte slovo metal. Sami jste říkali, že jste chtěli nahrát rockové album. Není tedy váš název trochu zavádějící?

Vlasák: Je to spíš takový vtípek. Po našem odchodu z Citronu u mě byli na návštěvě nějací muzikanti a já jim říkal, že nevím, jak se budeme jmenovat. Jeden z nich mi řekl, že na trhu s jižními plody lze koupit citron, ale i limetu, které si jsou podobné. Dodal, že když se k limetě přidá písmeno el, vznikne limetal. Mně se to líbilo.

S Citronem jsme vždycky byli především hardrocková a rocková kapela. Do heavy metalu jsme byli zařazeni proto, že jsme v osmdesátých letech tehdejší podobu toho žánru na českou scénu přinesli.

Michalík: Klukům jsem řekl, že nechci zpívat v heavymetalové kapele. Pak vznikla první písnička Na tenkém ledě a bylo jasné, že nám přesně ukazuje cestu, po které půjdeme. Jsem rockový zpěvák, který se nechce přetvařovat. Nehodlám se mračit na lidi proto, že zrovna zpívám temnou heavymetalovou písničku s heavymetalovým textem. Chci se při koncertech usmívat, o to jde mně i celé kapele.

Na albu je písnička Posel špatných zpráv, ve které vzpomínáte na zesnulé kolegy z Citronu Jindru Kvitu a Standu Hranického. Proč ta skladba vznikla?

Vlasák: Oba patřili do naší staré gardy, je to naše pocta. Často vzpomínáme na průpovídky, které Jindra míval. Některé z nich jsou už v našem okolí zlidovělé. Taková písnička prostě musela vzniknout.

Michalík: Jsem moc rád, že se Jurovi Šperlovi podařilo napsat text, ve kterém na ně nevzpomíná se slzou v oku. V Citronu jsem Standu Hranického střídal v době, kdy už byl vážně nemocný. Měl jsem obavu z toho se s ním sejít, protože jsem si myslel, že na mě bude naštvaný. Když jsme ale přišli k němu domů, řekl mi: Víš co? Rozjeďte to na tom pódiu, ať všichni vidí.

Tenkrát jsme si mysleli, že se uzdraví, do kapely se vrátí, a než odejdu, střihneme si spolu duet.

Váš duet ale existuje, zpíváte spolu v písni Rock’n’roll démon.

Michalík: Je o tom, že nás oba kdysi oslovil démon Rock’n’roll a proto jsme se sešli. Standa ji nahrál na video a záznam našel jeho syn, když dělal pořádek. Na to konto zavolal Vaškovi.

Vlasák: Já to celé přemíchal, Fany nahrál své pěvecké party a písničku jsme dali na singl. Na koncertech míváme projekci, na níž se promítá video, z něhož Standa zpívá.

Michalík: Vždycky z pódia vidím, jak se lidem rozzáří oči, když ho vidí. Doufám, že za pár let už budeme mít k dispozici hologram a Standa bude vedle mě stát. Mimochodem, nedávno jsem koupil magnetofon z pozůstalosti Jindry Kvity a na něm jsou jeho demosnímky. Je tedy možné, že některé zpracujeme a po dohodě s Jindrovou rodinou budeme hrát.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: