Korwar se sice narodil v USA, ale vyrůstal v Indii v Čennaí ve státě Tamilnadu na jihu Indie. Od deseti se učil hrát na tabla, ale brzy ho začal fascinovat jazz, zejména nahrávky Milese Davise a spirituální desky Alice Coltrane a učil se hrát i na západní bicí soupravu.

Když se přestěhoval do Londýna, kde se dál učil hrát na tabla, zapojil se do dění na tamní acid-jazzové scéně.

Když hledal inspiraci pro album, vrátil se na jih Indie, kde strávil čas s Siddiji z Gudžarátu. Fascinovaly ho vlivy, které se objevují v jejich hudbě. Jihoindická hudba se mísí se súfistickými vokály a repetitivními strukturami východoafrické hudby.

Stylová směs souvisí se složitou historií etnika. Do Indie se Siddiové dostali v sedmém století na arabských lodích plujících z východní Afriky a proto jsou občas považování a Afroindy, k čemuž přispělo to, že se později mísili s bantuskými otroky, které do země z jihovýchodní Afriky přiváželi Portugalci. Většina jich je muslimského vyznání, jsou súfisté.

Jak poznamenal Korwar pro list The Guardian, zaujalo, že část textů jejich byla ve svahilštině. Zpívali přitom slova, kterým už nerozuměli, předávali si texty v rámci orální tradice.

Korwar s nimi pořízené nahrávky použil jako základ pro své kompozice. Na albu spojil nahrávky pořízené v Indii s elektronikou i jazzovými sóly a smyčkami.