Díky slovenskému fotografovi Rudovi Prekopovi, jenž už v roce 1989 společně s Michalem Cihlářem toužil zrealizovat v Medzilaborcích Muzeum Andyho Warhola, vznikl archív fotografií a dokumentů zabývajících se umělcovými kořeny v severovýchodním Slovensku. Jeho součástí je série Prekopových černobílých snímků hrobů v obci Miková se jmény Varhola a Zavacký (to bylo rodné jméno matky), tvořící celou stěnu výstavního sálu.

Dále jsou vystaveny barevné fotografie z posledního rozloučení, které pořídila sestřenice Christina Soley, původní verze pohřební řeči, pozvánka na zádušní mši či osobní dopisy členů rodiny. V mezipatře je umístěna i kopie fotografie matky Júlie Warholové a vedle její modrý popartový portrét.

Další novinkou je zpřístupnění série snímků prvního fotografa a laboranta jménem Billy Name, díky němuž vznikly momentky v ateliéru Factory. Ty doplňují i skupinové portréty se skupinou Velvet Underground, které byly pořízeny ve Factory v roce 1966. Nechybějí ani návrhy obalu slavného alba skupiny, jimž vévodí výrazný motiv žlutého banánu. Právě z něj se stal symbol amerického pop artu šedesátých let minulého století. Stejně jako třeba z portrétů Marilyn Monroe, Lenina, Mao CeTunga nebo Micka Jaggera.

Právě na sérii litografií zpěváka Rolling Stones je patrné, jak uměl Warhol pracovat s výrazem lidské tváře. Na relativně malé ploše je deset malých portrétů, které se proměňují díky barevným odstínům a smysluplným deformacím rysů s téměř kubistickou manýrou.

Expozice může být chápána také jako zhmotnění amerického snu, příběh o tom, jak se chudý chlapec s kořeny v tehdy jedné z nejchudších oblastí Evropy stal díky talentu, píli i štěstí globální estetickou ikonou.