V tu chvíli se z celkem úspěšného herce stala hvězda světového formátu – na film přišlo jen ve Francii na 20 miliónů diváků, v Německu se držel celých osm týdnů na první příčce žebříčku návštěvnosti a celosvětově vydělal přes 300 miliónů dolarů.

Omar Sy posbíral ceny, ve Francii včetně nejlepšího herce roku, nabídky se jen hrnuly – a zavolali i z Hollywoodu. Tam pak hrál mimo jiné v Jurském světě, Dokonalém šéfovi i v XMen Budoucí minulost, s Tomem Hanksem v Infernu a připravuje se film Candy Store, kde by měl hrát po boku Keiry Knightleyové a Roberta De Nira.

Na rodnou Francii však Omar Sy rozhodně nezapomíná. Francouzským kinům právě vévodí komedie I dva jsou rodina, v níž své postavení miláčka publika tento „ebenový muž s porcelánovým úsměvem“ ještě potvrdil. Do českých kin snímek zavítá už za dva týdny.

Otec a dcera

Příběh rozhodně není objevný, viděli jsme ho už několikrát i v českých filmech (naposledy v Pohádkách pro Emu), ale už od dramatu Kramerová vs. Kramer přes domácího Kolju zabírá spolehlivě a lze ho vyjádřit dvěma slovy: muž a dítě.

Samuel (Omar Sy) je na jeho počátku vtipný a nonšalantní muž, který si užívá bezstarostného života na francouzské Riviéře. Jednoho dne ho však navštíví jistá Kristin, s níž měl před časem drobný víkendový románek, a ukáže mu dítě. Samuel holčičku pochválí a strne v šoku, když mu Kristin dítě podá se slovy „Je to tvoje dcera“ a uteče.

Jak to bude dál, si divák dovede představit, včetně toho, že Samuel si naopak vůbec nedokáže ani připustit, že by se o malou Glorii měl starat. Vyráží s ní do Londýna, kde Kristin marně hledá. Nakonec mu nezbývá nic jiného než si najít práci a ve velkoměstě se usadit.

A pak už se okouzlujícím způsobem pouští do výchovy. Během následujících osmi let a podstatné části filmu se ukáže, že je nejen milující, ale i hodně netradiční táta. S humorem se vypořádává s nástrahami každodenního života osamělého Francouze v Londýně. Rodinná idylka se však záhy změní, když se Kristin zničehonic objeví před jejich dveřmi…

Návod k použití neexistuje

„Nikdy nejsme připraveni stát se otcem – až do momentu, kdy jím opravdu jsme,“ myslí si Omar Sy, který je sám tátou čtyř dětí. „Teprve v ten konkrétní okamžik se staneme zodpovědnými, nikdy ne předtím. Pak vycházíme z toho, jací jsme, použijeme vlastní zbraně a přizpůsobíme se. To je to, co se mi moc líbí v poselství filmu: nikdo nemá návod k použití, jak být správným rodičem, nikdo není stoprocentní a je třeba si to přiznat. Jsou i lidé, kteří se ptají sami sebe, jestli si vůbec zaslouží vychovávat dítě. Tak tomu je i v případě našich postav a v rámci toho vznikají velmi zdařilé komediální scény.“

Sy přiznává, že sám má hodně společného se svou postavou, protože i v něm je pořád kus dítěte. „Mám to v sobě, ale jsem si toho vědom více než Samuel. Co se mě týče, snažím se udržet si tuto dětskou část své povahy, rozvíjím ji, ale nezříkám se zodpovědnosti dospělého člověka. Snažím se být zodpovědný, aniž bych bral sám sebe příliš vážně. A moje povolání mi v tom pomáhá, skoro mě i omlouvá a dává mi k tomu povolení.“

Samuel se vůči malé Glorii záhy chová jako kvočna. Hýčká si svou malou dcerku a za žádnou cenu ji nechce pustit. Když pak po osmi letech spí jeho dcera jinde, nedokáže to snést, nedokáže bez ní žít.

Dívka a hvězda

Do dětské role vybral režisér Hugo Gélin Glorii Clostonovou. „Potřebovali jsme dívku ve věku 8 až 10 let, míšenku, mluvící perfektně anglicky a francouzsky, výbornou herečku. Ředitel castingu mi dal spojení na internetové stránky malé Glorie Colstonové, kde jsem našel její video.

Nechali jsme ji přijet do Francie a já jsem byl ihned oslněn. Myslím si, že je to skutečná osobnost a má neuvěřitelný pohled, nikdy se neculí, ale pozorně naslouchá,“ říká režisér. „Natočí jeden záběr, a jakmile jí řekneme nějakou připomínku, v příštím záběru již pojme vše, co jsme jí říkali. Nechová se v žádném případě jako cvičená opice: je prostě talentovaná, plná umělecké zvědavosti.“

Clémence Poésyová

Clémence Poésyová

FOTO: Bohemia MP

Také Omar Sy byl s režisérovou volbou nadmíru spokojen. „Většinou vůbec není jednoduché točit s dítětem, ale Gloria je předčasně dospělá. Je DJ, je zvyklá na scénu a už je z ní herečka! Velmi rychle jsem pochopil, že umí pracovat, což ve mně vzbudilo trochu obavy. Ve skutečnosti byla mým plnohodnotným partnerem. A navíc je zábavná. Neustále jsme si utahovali jeden z druhého, což je vlastně můj nejoblíbenější způsob komunikace. Tím pádem jsme byli pořád ve hře, ne jako ve vztahu dospělého a dítěte.“

Nesympatická i dojemná

Matka, která opustí své malé dítě, je už z toho pohledu, mírně řečeno, nesympatická. „V první verzi scénáře jsem ji nenáviděl, a dnes je to osobnost, která se mě osobně dotýká,“ říká o ní režisér a zmiňuje scénu, v níž Kristin říká: „Jsem neomluvitelná, ale těch osm let bylo nekonečných, nejprve jsem měla strach a pak jsem se styděla.“

Nesnadná postava to byla také pro její představitelku Clémence Poésyovou. „Měla jsem spoustu obav, je to složitá role, protože je jen málo věcí, které ji ospravedlňují, které ji definují, a nakonec jsem se na ni často dívala trochu jako na metamorfózu, protože nebylo snadné chytit se něčeho konkrétního. Ale řekla jsem si, že to bude nová zkušenost pro mé hraní.“

Film I dva jsou rodina vidělo ve Francii jen za první víkend 592 542 diváků, a přestože měl premiéru 7. prosince, stačil se stát třetím nejúspěšnějším filmem roku 2016. A nebývalý úspěch už měl i v Německu, kde se o premiérovém víkendu hrál ve 250 kinosálech, jeho úspěch si vyžádal dalších 150 sálů a další kina, která chtějí tuto lidskou komedii hrát, ještě stále přibývají.