Hlavní obsah

RECENZE: Malířské nalézání přírodních zákonitostí

Právo, Peter Kováč

Galerie výtvarného umění v Chebu představuje tvorbu 80. a 90. let dvou významných plzeňských malířů, přátel a vrstevníků Václava Maliny a Milana Maura. Spojuje je fascinace přírodou a hledání skrytých zákonitostí, které v ní existují. Jejich společnou výstavu, nazvanou Paralelní roky, připravil ředitel galerie Marcel Fišer.

Foto: Repro katalog

Václav Malina zaujme vzpomínkami na impresionismus. Takto v jeho pojetí vypadá letní příroda – olej na plátně z roku 1986.

Článek

Východiskem pro malíře byla krajina. Výstava začíná Maurovým obrazem písečného pobřeží Bulharska a Malinovým pohledem do zahrady. V sousedství je Prosperův ostrov Jiřího Patery, pozapomenutého výtvarníka, který na plzeňských kurzech oba seznamoval s prvními kroky v umění, a Podzimní stromy slavného Zdeňka Sýkory, jenž Malinu vyučoval v Praze. Východisko i ovlivnění je jasné. Pak se ale oba vydávají samostatným směrem.

Malina vystavuje variace na impresionistická témata. Studuje barevné vztahy v jarní, letní a podzimní krajině. Okraj kompozice tvoří uklidňující hladká plocha barvy, další dvě třetiny plochy však připomínají až gestickou malbu, působící impulzivně, ale promyšlenou v souznění a harmonii barev.

Další obrazy se pak posouvají k postmoderní hravosti, v níž autor prokazuje cit pro vyvážení spektrálně čistých tónů i jejich vzájemný kontrast, rafinovanou kombinaci studených a teplých odstínů. Krok za krokem sledujeme propojení racionální stavby a tvořivé představivosti.

Barva je pro Malinu hlavní. Zajímá ho nejen intuitivně, ale hluboce se věnoval i teoriím o jejím působení na oko i mysl diváka, tak jak je formulovali tvůrci spojení s neoimpresionismem a Bauhausem.

Dialog s Maurem je na chebské výstavě působivý. Zatímco Malinovy obrazy oslovují se stejnou kuráží jako kdysi obrazy barevných šelem (fauvistů) na počátku dvacátého století, Maurův svět je tichý, rozjímavý i racionální a založený hlavně na jemné černobílé i barevné kresbě. Autor třeba pozoroval pohyb motýlů a ptáků v krajině a ze směrů jejich poletování vytvořil mapu, kterou přenesl jako barevnou kresbu na rozměrné plátno.

Asi to někdo nazve konceptualismem, ale je to hlubší pochopení přírodních zákonitostí tak, jak to kdysi zajímalo renesančního Leonarda da Vinci. Maur si výtvarně dokumentoval také stoupání a klesání vodní hladiny během roku, tvary, které od východu do západu Slunce vytváří stín vržený stromem, měnící se podobu tající kostky ledu, rytmus vlání trav a rytmus vlání větví. V nahodilosti hledal zákonitosti, v realitě obřad i smysl dění.

Pro autory je příroda východiskem. Je to jiná příroda, než jak ji nabízí zakladatelé české krajinomalby Antonín Slavíček nebo Julius Mařák a jeho žáci. Jde víc o vyjádření toho, kolika různými výtvarnými pouty je člověk s krajinou propojen. Zkusil se někdo zamyslet nad tím, jak jsou barevné tóny v krajině výtvarně sladěny? Nebo jak úchvatné secesní křivky vytváří motýl prolétávající zahradou? To všechno vás napadne až na této výstavě.

Současně Galerie výtvarného umění představuje i výběr malířů Patery, Tázlera, Frauknechta a Kotyzy ze svých sbírek, výstavu loňské absolventky pražské Akademie výtvarných umění Šárky Koudelové a v cyklu výstav jednoho díla je představen Kristus od malíře Antonína Střížka, který se inspiroval chebskou gotikou, jejíž stálá expozice je v sousedství.

A v Retromuzeu bude od února výstava designu z bývalého libereckého Plastimatu. Galerie v Chebu se stala jakýmsi západočeským Centrem Pompidou.

Václav Malina, Milan Maur: Paralelní roky
Galerie výtvarného umění, Cheb, do 26. března

Celkové hodnocení: 85 %

Reklama

Výběr článků

Načítám