Jiná věc ovšem je, pohlédneme-li na její kvalitu, že bychom na prstech jedné ruky spočítali filmy, u nichž se v pozitivním přijetí shodla kritika s diváky.

Určitě u Anděla Páně (režie Jiří Strach), který se za jediný měsíc promítání stal s téměř třemi čtvrtinami miliónu diváků suverénně nejúspěšnějším filmem roku, a také recenzenti ho většinou přijali velmi dobře. V kinech i u kritiky uspěly také filmy Teorie tygra (Radek Bajgar) a animovaní Lichožrouti (Galina Miklínová), jejichž návštěvnost překročila 250 tisíc diváků a recenzenti je hodnotili nadprůměrně.

Kritika nejspíš ocení ještě několik spíše festivalových snímků, například Rodinný film (Olmo Omerzu), Učitelku (Jan Hřebejk), Nikdy nejsme sami (Petr Václav), Já, Olga Hepnarová (Tomáš Weinreb, Petr Kazda) či Polednici (Jiří Sádek), diváci přišli hojně na Padesátku (Vojtěch Kotek), Bezva ženskou na krku (Tomáš Hoffman), Lídu Baarovou (Filip Renč) – a to je skoro všechno.

Dále už je v kinech několik filmů průměrných a množství podprůměrných. Prázdniny v Provence, Jak se zbavit nevěsty, Manžel na hodinu, Ostravak ostravski jsou nejkřiklavějšími příklady toho, že nejoblíbenější domácí žánr – komedie – padá ke dnu. A dramata jako Tenkrát v ráji zase toho, že téma nikdy nemůže stačit, nestojí-li za ním zdatní tvůrci.

Množství dokumentů v kinech, o které diváci málokdy projeví zájem, dokazuje, že až na výjimky se dokument přece jen hodí spíše na obrazovky než do sálů.

Lépe než vlastní tvorbě se – už několik let – dařilo festivalům v čele s karlovarským, který opět přilákal ohromné množství diváků, nabídl kvalitní program a pozval zajímavé hosty. A podobně i jihlavský festival dokumentů, zlínský festival dětských filmů a řada dalších.

TOP 5 českých filmů

podle autora

1. Anděl Páně 2

2. Teorie tygra

3. Lichožrouti

4. Rodinný film

5. Pohádky pro Emu