Hlavní obsah

Iva Marešová: Chci využívat vrstvy hudby

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Iva Marešová, zpěvačka, skladatelka a textařka, vydala po bezmála devíti letech své druhé sólové album. Jmenuje se Kéž bouře by přišla, písně jsou postaveny na jejím sytém altu s velkým rozsahem, zvuku akordeonu běloruského hudebníka Aliaksandra Yasinského i skvělé hře kytaristy Michaela Vašíčka.

Foto: Lucie Levá

Iva Marešová v neděli pokřtí v Praze videoklip.

Článek

Ti tři jsou ostatně pod nahrávkou podepsáni společně. Autorka v písních osobitou formou připomíná své slovanské hudební kořeny a dotýká se žánru world music. Za sebou má přitom pestrou profesní cestu.

„Nejdříve jsem měla folkovou kapelu, potom poprockových Deset očí, vždycky jsem ale dělala autorskou hudbu. Před asi třinácti lety jsem potkala kytaristu Michala Pavlíčka a on mě pozval na konkurz do pražského Divadla Ta Fantastika. Od té doby se věnuju také divadlu a muzikálu,“ říká Marešová.

Následně založila folkově laděnou skupinu 999, se kterou v roce 2008 vydala album Na křídlech koní. V její sestavě byl i kytarista Vašíček, jenž je Marešové dlouholetým hudebním souputníkem.

Foto: Lucie Levá

„Do nového projektu jsem před více než dvěma lety nejprve přizvala běloruského akordeonistu Aliaksandra Yasinského, z jehož hry jsem byla totálně nadšená. Původně jsme chtěli vytvořit pouze duo, protože jsme po první zkoušce věděli, že spolu budeme hrát, jelikož nás to baví, naplňuje a cítíme společnou cestu. Velmi rychle pak vznikl nový repertoár,“ svěřuje se Marešová.

Nádech world music do něho prý přišel sám od sebe a souvisí jistě s tím, že její hudební kořeny jsou ve folku. Později se členem projektu stal i Vašíček. Album Kéž bouře by přišla tvoří čtrnáct skladeb. V písničce Fany rozkvetly stromy zpívá Marešová duet s Lucií Bílou. Nedávno k ní vznikl videoklip v režii Vladimíra Morávka, který bude pokřtěn v neděli 4. prosince během koncertu na lodi Cargo Gallery v Praze.

„Poslední tři roky v mém životě byly barevné, divoké, plné lekcí, zajímavých setkání a konfrontací, které mi pomohly více pochopit samu sebe. Proto jsem všechny písně při skládání hluboce prociťovala. Vybavuju si ale také, že jsem na každou z nich nahlížela i z pohledu diváka a přemýšlela, jak ho zasáhne či osloví,“ vypráví Marešová.

Přestože má album daný žánrový koncept, různorodosti se umělkyně nezříká. „Mám v sobě spoustu hudebních poloh a chci je využívat. Jsem si vědoma toho, že pro lidi nejsem snadno zařaditelná, jenže kdybych si řekla, že se budu věnovat jenom jednomu stylu, zradila bych sama sebe. Když mě hudba baví, neřeším, jestli je to folk, country, rock nebo muzikál. Navíc v každém žánru potkávám lidi, kteří mě mohou umělecky posunout,“ tvrdí Marešová.

Nepřekvapí proto, že je i zpěvačkou rockpopového Precedensu, hostuje v artrockovém Blue Effectu nebo v Čechomoru, s nímž se v podstatě pohybuje ve folklóru. „Mám to tak i v životě, ve kterém využívám široké pole působnosti. Jsem hudebnice, ale jsem schopna si dělat účetnictví. Život má hodně vrstev a já je chci využívat. To je pro mě jeho naplnění,“ dodává na vysvětlenou.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám