Článek
Zrodil se tak pointilismus odvozený od francouzského slova point čili bod nebo tečka. Vídeňská Albertina do 8. ledna nabízí výstavu této pozdní fáze francouzského impresionismu. Úvod patří Seuratovi. Expozice seznamuje s jeho technikou, dává možnost sledovat, jak z malé skici, kterou si dělal venku v plenéru, vznikaly v ateliéru hotové obrazy, pečlivě vytečkované během mnoha týdnů usilovné práce.
S alchymií tečkování souvisela i vědecká teorie o barvách a jejich působení na oko a mysl člověka. Ze Seuratova díla jsou ve Vídni početně zastoupeny úžasné krajiny, žel citelně chybí jeho figurální práce. Kromě slabšího zastoupení Camilla Pissara je to snad jediná výtka výstavě, která otevírá cestu k pochopení moderního umění.
Značnou část bilance organizátoři věnovali bezprostřednímu ohlasu na Seuratovo dílo v Evropě, zejména v Nizozemí a Belgii, kde mnozí malíři doslova kopírovali Seurata a jeho pařížského kolegu Paula Signaca. Výrazným malířem pointilismu byl například gentský rodák Théo van Rysselberghe. Překvapením jsou tečkované obrazy Henryho van de Veldeho, jednoho z reprezentantů hnutí Art and Crafts.
V Albertině je možné vidět, jak Seuratův objev ovlivnil zrod moderního umění. Rakušanům se podařilo sehnat nádhernou kolekci obrazů Vincenta van Gogha, který barevné tečky zkombinoval s barevnými čárkami, jež více vyhovovaly jeho expresivnímu naturelu.
Závěr výstavy patří Picassově a Mondrianově generaci, francouzským fauvistům, německým expresionistům, italským futuristům, kteří si v rané fázi svého hledání vyzkoušeli pointilismus a s ním i možnost, jak může barevná skvrna uvolnit cestu k malířské imaginaci.
| Cesta pointilismu: Seurat, Soignac, Van Gogh |
|---|
| Albertina Vídeň, do 8. ledna |