Díky tomu lze na fotografiích vidět více detailů a polotónů. Tvůrce na vernisáži s nadsázkou řekl, že kdyby byla atomová válka, přežijí pouze švábi a platina. Dá se tedy s jistou nadsázkou dodat, že jeho díla jsou nesmrtelná. Otázkou zůstává, jaký umělecký zážitek si z nich pak švábi odnesou.

Na rozdíl od nich si lidé, kteří navštíví výstavu, mohou o autorovi poopravit některá zažitá klišé. Především tradovaný mýtus, že Vano nedělá nic jiného než mužské akty. Expozice ho ukazuje v širším tematickém záběru. K vidění jsou také zátiší s květinami, městské momentky, ženské akty i zasněné portréty.

Vanovy portréty jako by pokrývala světelná vrstva.

Vanovy portréty jako by pokrývala světelná vrstva.

FOTO: katalog výstavy

Vanovy portréty jako by pokrývala zvláštní světelná vrstva, tváře halil nenápadný závoj a zakrýval je, takže zůstávají sice zřetelné, ale získávají nádech jakéhosi tajemství. Fotografie sice vypadají na první pohled jako nedoostřené, nicméně záhy je patrné, že autor docílil šerosvitu typického pro barokní malířství.

Podobnou cestou jde i při svých vizuálních toulkách krásami města. I ten nejbanálnější a nejkýčovitější pohled na pražské panorama s trůnícími Hradčany na horizontu dokázal díky originální technologii ozvláštnit. Těžká dusná mračna, stahující se nad sídlem českého prezidenta, mohou evokovat představy nejen umělecké, ale lze je vnímat i jako politický symbol. Snímek vznikl v roce 2005.

Nejsilnějšími výtvarnými zbraněmi Roberta Vana je schopnost vystihnout v lidských tvářích jejich osud. Je viditelný nejen v jejich očích, ale v každé vrásce i záhybu kůže. Podobně umělec však přistupuje i k neživým předmětům. Díky své metodě je schopen vdechnout duši i schnoucím růžím či vadnoucím tulipánům a vytvořit před svým objektivem tichý niterní příběh.

Robert Vano: The Platinum Collection
Galerie Mariánská, České Budějovice, do 31. prosince

Celkové hodnocení 90 %