RECENZE: Tom Hanks se vrací jako symbolog v Infernu

Hanksův symbolog profesor Robert Langdon se probouzí v nemocnici s úděsnou bolestí hlavy, v níž má dokonale prázdno. Nepamatuje si, kdo je, kde je, a hlavně proč tam je. S identitou mu záhy pomůže lékařka Felicity Jonesová, a že se stalo a děje něco vážného, napoví střelba namířená přímo na něj.

Další minuty dvouhodinového filmu tráví Langdon útěkem před nepřáteli, o nichž netuší, kdo jsou ani proč ho honí, a hledáním smrtícího viru, který ukryl před svou smrtí jeho vynálezce. Je důvodné podezření, že bude v zájmu vyčištění planety od přelidněnosti podle vzoru morových epidemií vypuštěn do světa.

Spolu s ním a s nepřáteli (kteří se většinou tváří jako někdo jiný) je dalším pronásledovatelem samotná Světová zdravotnická organizace, která ho chce chytit, aby jí zrádný virus pomohl najít a zabezpečit před použitím. To on ovšem netuší.

Nicméně ke slovu přichází Langdonova schopnost luštit symboly, které po sobě geniální miliardář vynálezce zanechal, a orientovat se dokonale ve světových památkách. Ty Howard se svým štábem navštívili a natáčeli v nich a kolem nich od Florencie přes Benátky až po Istanbul. Ono trefit se hned napoprvé správně není jen tak.

Inferno, respektive Dan Brown, v předloze sice pracuje se symbolikou Dantova Pekla, ale přinejmenším ve filmu vcelku zbytečně. Nejde zdaleka o luštění tajuplné šifry mistra Leonarda, které vedlo tisíce čtenářů k úvahám o tom, co je a co už není možné. Mnohem spíše je to celkem běžná sci-fi na téma smrtící epidemie a jde o to, jak se k viru, který ji má způsobit, dostat dřív než ten druhý, zlý nebo alespoň přiměřeně pomatený.

Langdonova amnézie a vhledy do jeho mučené mysli umožnily vyhrát si do sytosti s kamerou, světlem a potoky či spíše jezery umělé krve, s roztodivnými bytostmi, které v příběhu vlastně nemají co dělat, a pokud ano, vyžaduje to zřejmě velmi podrobnou znalost Dantova díla.

Tom Hanks přesvědčivě trpí bolestmi hlavy, můrami a běsy, a neméně působivý je v odhodlání zachránit lidstvo před dalším smrtonosným spiknutím.

Inferno tak uspokojí spíše diváky akčních filmů, v nichž se rozhodně nesmí přemýšlet o tom, zda by ten či onen pád, zranění nebo akrobatický trik byly reálně k přežití, než milovníky symbolů, anagramů a hlavolamů.