Třebaže se v programu neobjevila žádná Dvořákova skladba, zazněla díla autorů, které náš národní velikán hluboce obdivoval. V první části zazářil v Beethovenově Koncertu pro housle a orchestr D dur vítěz prestižní soutěže královny Alžběty v Bruselu dánský houslista Nikolaj Znaider. Jeho muzikálnost, sepětí s gestem dirigenta i s hrou orchestru od prvního okamžiku nenechaly na pochybách, že jde o prvotřídní výkonné umění nuancované jemnou dynamikou i dokonalým rytmem. Úspěch zpečetil přídavkem z Bachovy sólové houslové tvorby.

Druhá polovina večera přenesla posluchače do světa romantické hudby. Nejdříve to byly Variace a fuga na Mozartovo téma Maxe Regera, které vycházejí z tématu první věty klavírní sonáty A dur K. 331 salcburského rodáka. Zejména závěrečná, téměř desetiminutová fuga jasnými tahy vykreslila Regerovo kontrapunktické mistrovství.

Následovala symfonická báseň Enšpíglova šibalství Richarda Strausse. Ta je považována za prubířský kámen dechové sekce každého orchestru. Hornová i klarinetová sóla vyšla znamenitě při charakterizaci groteskního tématu středověkého šprýmaře, který v závěru skladby končí v rukou kata.

Mimořádný večer byl v orchestrálním přídavku završen břesknou předehrou k 3. jednání Wagnerovy opery Lohengrin.