Článek
„Od roku 1974, kdy jsem na hudební scéně začínala, jsem si prošla řadou stylů. Nová deska mi například dost připomíná etapu mého působení ve skupině Horký dech, ve kterém psal velmi melodickou a zajímavou muziku Michal Pavlíček. Potom jsem se trochu víc věnovala jazzu, ale cítím, že v posledních letech jsem v tvorbě čím dál hravější,“ přiznala Právu zpěvačka.
Zapisuje si hudební nápady, texty, a jak říká, zvukomalebnorytmickoptákovskou poezii. Když je se vším spokojená, je to impuls k přípravě nového alba.
„V poslední době spolupracuju s Romanem Hampacherem. Není to jazzman, je to rockový kytarista, který hrál i metal. Před dvěma lety jsme spolu připravili album Smrt standardizmu. Oslovily ho některé mé texty a mě zase jeho muzika. Před nedávnem jsem mu nabídla další texty, které byly základem alba A tak si jdu…“ prozradila Koubková.
Dodala, že pilířem většiny jejích textů jsou postřehy ze života. Na albu je například píseň Země se otřásá, kterou považuje za důležitou proto, že v ní jsou pocity, které nejspíš prožíváme všichni.
Jana Koubková při nahrávání alba ve studiu.
„Týká se to všudypřítomného byznysu a touhy po penězích, sociálních sítí, které nám kradou duši, Alzheimerovy choroby a třeba adrenalinu řidičů, kteří se proti vám ženou po dálnici. Když jedu s kapelou po D1, vždycky mám husí kůži a strach, protože člověk nikdy neví, co si kdo z řidičů vymyslí. Těžkých věcí, které nás v současné době obklopují, je hodně. Vidím, co to s lidmi dělá. Všude kolem všichni koukají do mobilů a tabletů a nevzniká přirozená komunikace. Jsem na světě od roku 1944 a všímám si toho, jak nám technika v něčem slouží, ale i jak nám ubližuje a vzájemně nás odcizuje,“ řekla Koubková.
Pro album A tak si jdu… složil Roman Hampacher polovinu skladeb, tu druhou Koubková. Většinu textů napsala ona, tři jsou od Mirky Hedbávné.
„Je to učitelka z Třebíče, která vyučuje informatiku, matematiku a zeměpis. Je ale i výborná fotografka, která mívá i výstavy v Praze, a vydala i tři sbírky poezie. Známe se už několik let, zpívala jsem i na některých jejích vernisážích. Zalíbily se mi tři její texty, které jsou jazykově bohaté, hravé a současně něžné,“ vysvětlila Koubková.
Pochválila také partu muzikantů, se kterou album nahrála a koncertuje s ní. Představí ji i na křtu desky, jenž proběhne 14. září v pražském Jazz Docku. Kmotry budou členové skupiny Clarinet Factory.
„Někdy se mi nějaká melodie dokonce zdá. Pokud se mi podaří probudit, vstanu a motiv si nazpívám na magnetofon. Do rána bych ho totiž zapomněla. Na nové desce sice žádná takto vzniklá skladba není, ale na kompilaci Shooby Dooby je Ruven, která má takový základ,“ dodala ještě Koubková.