Koncert se totiž nesl v duchu myšlenek na vynikajícího jazzmana Karla Růžičku, jemuž po řadě let, kdy neúnavně stojí v čele LJD, onemocnění znemožnilo být na pódiu s plejádou předních muzikantů tvořících lektorský sbor celotýdenního frýdlantského jazzového svátku. Nicméně, jak v úvodu řekl moderátor koncertu, zakladatel a duše LJD Aleš Benda, každým tónem zdravili muzikanti do Prahy svého jazzového guru.

Jazzová elita spolu jednou do roka

Na pódiu se opět sešla jazzová elita, jaká je k vidění a slyšení jen jednou do roka právě ve Frýdlantu. Koncert zahájil band pod vedením Borise Urbánka, který byl také autorem řady skladeb více než tříhodinového muzicírování. Dalšími skladateli byli klavírista a vokalista Skip Wilkins, houslista Martin Zbrožek, trumpetista Miroslav Hloucal či nová posila LJD, slovenský saxofonista Milo Suchomel, který přijel místo noblesního Svatobora Macáka a nadchl perfektní hrou s velkým nasazením. Dialog jeho saxofonu s kytarou Zdeňka Fišera byl naprosto skvostný.

Dialog kytary Zdeňka Fišera a saxofonu Milo Suchomela patřil k vrcholům večera.

Dialog kytary Zdeňka Fišera a saxofonu Milo Suchomela patřil k vrcholům večera.

FOTO: Aleš Benda

Lektorský tým se představil ve více než deseti různých seskupeních a každé stálo za to. Zněly jak původní skladby, tak i známé standardy a všem to skvěle šlapalo. Jednou z tradičních devíz frýdlantského koncertu je nejen hráčské mistrovství jednotlivých protagonistů, ale především pocit velké radosti ze společného muzicírování, který šíří do publika. A hudba, která se rodí na pódiu, je neopakovatelná právě tím, že vzniká ze společného a dychtivého teď a tady, jak je ostatně jazzu vlastní.

Ve Frýdlantu se jazzu daří

A tak se na pódiu rodil prvotřídní jazz pod rukama saxofonistů Neila Wetzela a Rostislava Fraše, klávesistů Borise Urbánka, Skipa Wikinse a Ľubomíra Šrámka, vibrafonisty Františka Krtičky, trombonisty Přemysla Tomšíčka, trumpetisty Miroslava Hloucala, kytaristů Adama Tvrdého, Zdeňka Fišera, multiinstrumentalisty Jiřího Stivína a dalších. Rytmiku jim neúnavně tvrdila výborně sehraná dvojice Josef Fečo (kontrabas) a Gary Rissmiller (bicí), střídáni Zdeňkem „Wimpym“ Tichotou a Pavlem Razímem. A na závěr přišly opět nádherné chóry Luboše Andršta a jeho Blues bandu, včetně ve Frýdlantu oblíbeného a charismatického zpěváka Lee Andrewa Davisona.

Od čtvrtka patří Letní jazzová dílna už koncertování frekventantů, kterých se letos do Frýdlantu sjelo sto sedmdesát, přičemž zájem byl ještě větší. A že se z nich rodí dobří muzikanti, o tom svědčí i přeliv z jejich řad do stále omlazovaného lektorského sboru. Ve Frýdlantu se prostě jazzu daří, z čehož by měl radost nejen Karel Růžička, ale i zakladatel dílny Karel Velebný. A možná i Karel IV., jehož zmínil Aleš Benda ve výčtu zasloužilých Karlů.