Dnes by se v něm měl jako host objevit známý televizní kuchař Vodochodský. V Jetelínu se však vařit nejspíš nebude, přestože jedna z hlavních postav je hospodský. Aspoň ostatní ze čtyř úvodních půlhodinových dílů nic podobného nenaznačují.

Vše se točí kolem čtveřice, kterou tvoří zdravotní sestřička Róza v podání Jitky Ježkové a její tři obdivovatelé z mládí: Bob, Mišák a Jindra alias Richard Genzer, Jan Šťastný a Jiří Hána. Všichni bydlí v blízkém sousedství, kde spolu i vyrostli. Vidí si na dvůr i do talíře, několikrát denně se vídají, všechno o sobě vědí.

Bob provozuje hospodu a ta se sotva drží na nohou kvůli kuchařskému neumětelství jeho ženy. Líný Mišák se nejradši zašívá v garáži, jen aby unikl z dosahu panovačné manželky. Muzikant Jindra žije ještě ve čtyřiceti pod dohledem starostlivé maminky. A Róza samotná má na krku nejen tyhle tři ctitele, ale i rozvod s vychytralým manželem a sebestřednou pubertální dceru.

Na Jetelínu je sympatický pokus přinést něco aspoň trochu jiného než další z mnoha rozvláčných vztahových seriálů „říznutých humorem“: vytvořit kratší a svižnější epizody a situace důsledně pointovat. Což vyžaduje nejen zdatného scenáristu, ale i přesnou režii a herecký výkon. Nic z toho však bohužel není u české televizní produkce, hlavně té komerční, zrovna silná stránka.

I v Jetelínu to zatím vychází jen sporadicky a jako celek nevypadá přesvědčivě ani jeden ze čtyř úvodních dílů, i když třeba „Jindra sám doma“ rozvíjí své téma o něco nápaditěji. A tak se divák bude spíš pochybovačně ptát, s čím asi tak můžou tvůrci přijít, až budou s tímhle úvodním představováním postav hotovi, než že by se na odpověď doopravdy těšil.