Hlavní obsah

Zemřel malíř a scénograf Jaroslav Malina

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Malíř, scénograf, grafik a pedagog Jaroslav Malina zemřel nečekaně v sobotu 14. května v Českých Budějovicích ve věku 78 let. Uprostřed příprav na výstavu svých obrazů podlehl srdečnímu infarktu, který ho postihl na jeho chalupě v jihočeské Chomoutově Lhotě, kde v posledních letech žil a tvořil.

Foto: archiv Jaroslava Maliny

Jaroslav Malina se svými obrazy

Článek

V letech 1952–1957 studoval soukromě u prof. Zdenka Sklenáře, v letech 1957–1961 výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity u prof. Cyrila Boudy, Martina Salcmana, Karla Lidického a doc. Zdeňka Sýkory. V letech 1961–1964 absolvoval studia scénografie DAMU v Praze u profesora Františka Tröstera a doc. Oldřicha Smutného. Od roku 1990 do roku 2000 na této škole sám vyučoval, v letech 1996–1998 byl rektorem AMU. Docenturu získal v 1993, v roce 1998 se stal profesorem. V roce 2002 obdržel titul doctor honoris causa na The Nottingham Trent University.

Foto: archiv Jaroslava Maliny

Krajina z listopadu 2014 v typických Malinových odstínech.

Od roku 1964 byl scénickým výtvarníkem Divadla F. X. Šaldy v Liberci, odkud v roce 1980 odešel jako scénograf do Klicperova divadla v Hradci Králové. Po roce 1982 působil jako výtvarník ve svobodném povolání. Jako scénograf spolupracoval s řadou domácích divadel, především s Městským divadlem ve Zlíně, Realistickým divadlem (později Divadlem Labyrint) v Praze, Národním divadlem v Praze, Studiem Ypsilon a s operou Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Foto: archiv Jaroslava Maliny

Obraz Noc provokuje divákovu fantazii.

Doma a v zahraničí vytvořil přes čtyři stovky scénických i kostýmních výprav pro činohru, operu, loutkové divadlo, film a televizi. Jako scénograf preferoval týmovou spolupráci, kterou uplatňoval s režisérem Karlem Křížem a dramaturgyní Vlastou Gallerovou, kostýmními výtvarnicemi Helenou Anýžovou a Marií Frankovou. V libereckém divadle, pražském Divadle Labyrint a posléze ostravském operním divadle ve spolupráci s režisérem Luďkem Golatem i pražském Divadle Ypsilon spolu s režisérem Janem Schmidem spoluvytvářela Malinova osobnost a tvorba inscenační styl těchto scén. Spolupracoval i s režiséry Ivanem Rajmontem, Ivanem Balaďou, Janem Grossmanem, Jurajem Herzem, Janem Schmidem, Lídou Engelovou či Ivo Krobotem.

Jaroslav Malina je tvůrcem tzv. akční scénografie, která od 60. let 20. století vnášela na jeviště nové inspirující prvky, netradiční materiály, přírodniny i umělé hmoty, které nápaditě zapojoval do iluzivní reality scény. Ale zároveň v sobě nezapřel malíře se zálibou v sytých a kontrastních barevných odstínech. Vždy ale respektoval téma inscenace, nikdy se jako výtvarník neprosazoval na úkor společného díla. K jeho oblíbeným materiálům patřila látka, jejíž barevnost, pružnost i ornamentálnost dokázal využít v nečekaných souvislostech a kvalitách. Své osobité vidění světa uplatnil i ve filmu, v Herzově snímku Straka v hrsti (1983) a O živé vodě (1987) režiséra Ivana Baladi.

Malina byl i významným pedagogem, uznávaným a vyhledávaným i v zahraničí. V letech 1968–71 byl členem exekutivy OISTT. Přednášel na univerzitách v USA, Japonsku, Finsku a Velké Británii, kde mu byl v roce 2002 udělen čestný doktorát na Nottingham Trent Univerzity. V roce 1984 získal Zlatou medaili na 7. mezinárodním Triennale scénografie v Novém Sadu (v tehdejší Jugoslávii). V letech 1991, 1999 a 2003 byl generálním komisařem Pražského quadrienale. V roce 2003 mu byl udělen britský řád Rytíř umění.

Foto: archiv Jaroslava Maliny

Zátiší Jaroslava Maliny.

Jeho práce jsou uváděny v prestižních mezinárodních publikacích. Má vlastní heslo v encyklopedii La Scene Moderne (Edition Carre, Paris, 1997), v roce 2001 byl vybrán mezi dvanáct světových scénografů současnosti pro Stage Design (RotoVision, London) a je též zastoupen v nedávno vydané knize o historii scénografie v Evropě a v USA Making the Scene autorů Oscara G. Brocketta, Margaret Mitchell a Lindy Hardberger (Tobin Theatre Arts Fund, San Antonio, 2010).

Foto: archiv Jaroslava Maliny

Jedna z mnoha Malinových Žen, tentokrát s cigaretou z roku 2001.

Vedle scénografické tvorby se paralelně věnoval malbě. Jeho obrazy v celkové kompozici, dynamice a dramatismu odrážejí mnoho z jeho divadelního cítění. Ale především jsou odrazem jeho bohaté smyslové zkušenosti, náruživě cítěné barevnosti i stylové vytříbenosti a tvarové oproštěnosti. Přinášejí nahlédnutí do fantaskních krajin, těch biblických i ryze současných, tajuplných nocí, vesnických zákoutí i smyslných ženských křivek. Jsou intimní, něžné, náruživé i veselé, ale vždy nezaměnitelné.

Dílo Jaroslava Maliny je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie, Národního muzea, Uměleckoprůmyslového muzea, Divadelního ústavu a Muzea české hudby v Praze, Oblastní galerie v Liberci, The Theatre Research Institute Columbus v Ohiu, San Francisco Performing Arts Library and Museum, McNay Museum of Art San Antonio, Kunsthistorisches Museum Wien, Sasakawa Peace Foundation a v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. V roce 1999 nakladatelství Pražská scéna a Divadelní ústav vydaly monografii Jaroslav Malina autorů Vlasty Gallerové, Jiřího Machalického a Věry Ptáčkové. Jeho díla byla vystavována na více než třiceti samostatných výstavách.

Rozloučení s Jaroslavem Malinou se uskuteční v úzkém rodinném kruhu. Pro veřejnost bude určeno ohlédnutí za jeho dílem v rámci zahájení výstavy v Galerii na zámku v Jindřichově Hradci v polovině července.

Reklama

Výběr článků

Načítám