Indiáni na Yucatánu budovali města spojená sítí silnic, stavěli pyramidy, chrámy a observatoře, znali hieroglyfické písmo, předběhli dobu v astronomii a aritmetice. K velkoleposti jejich odkazu patří i pozoruhodné výtvarné umění.

Nejvýznamnější výstavní síň v Berlíně Martin-Gropius-Bau představuje do 7. srpna největší expozici umění Mayů, jaká byla v tomto století v Evropě k vidění. Na tři sta soch z kamene i pálené hlíny, stél s nápisy i pohřebních masek bylo do Německa zapůjčeno z předních mexických muzeí. Pocházejí z bývalých center říše Mayů, jako byly Tikal, Palenque, Copán nebo Chichén Itzá.

Zrod vesmíru i jeho zánik

Mayové věřili ve zrod vesmíru i v jeho zánik. Vše podléhalo cyklům, které se daly matematicky vyjádřit a výtvarně zobrazit. Náboženství ovlivnilo jejich kulturu. Smyslem obřadů i umění bylo uklidnit bohy.

Výstava ukazuje, že hlavním motivem mayského sochařství bylo lidské i božské tělo. Mayové přitom všechny tvary zvláštním způsobem deformovali, kombinovali realitu s někdy až děsivou fantazií. Jejich přísná i hravá stylizace ovlivnila dokonce i moderní umění – obdivovali ji anglický výtvarník Henry Moore i český sochař Karel Hladík.

Berlínská výstava dává v mnohém za pravdu znalci starých amerických kultur G. H. S. Bushnellovi, který kdysi napsal, že mayské umění zahrnuje takové množství skvělých výtvorů, že je těžké při jeho hodnocení neužívat superlativů.