Hlavní obsah

Elán: Když Hodina slovenčiny vyšla, zrovna jsme neexistovali

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Slovenská poprocková kapela Elán absolvuje na podzim 2016 turné po českých halách. Série osmi koncertů začne 23. září v Karlových Varech a skončí 19. října v pražské Tipsport Aréně. Kromě svých hitů i novinek připomene slavné album Hodina slovenčiny, od jehož vydání loni uplynulo třicet let. Na uvedené album vzpomínají zpěvák a baskytarista Jožo Ráž, kytarista a zpěvák Ján Baláž a klávesista a zpěvák Vašo Patejdl.

Foto: Barbora Hrdá

Elán při rozhovoru pro Právo. Zleva Ján Baláž, Jožo Ráž a Vašo Patejdl

Článek

Považujete desku Hodina slovenčiny za svou nejúspěšnější?

Ráž: Prodejně nejúspěšnější je Detektivka z roku 1986. Prodalo se jí 650 tisíc kusů.

Baláž: Hodina slovenčiny je ale rozhodně jedna z nejúspěšnějších v historii kapely. Vnímáme ji i jako ukončení první kapitoly existence. Jakmile jsme ji natočili, rozpadli jsme se.

Proč?

Patejdl: Hráli jsme strašně moc a já si představoval své hudební fungování jinak. Také jsem si na začátku myslel, že s Elánem dobudeme svět, ale po několika letech fungování a zájezdech do Sovětského svazu jsem pochopil, že se to nestane. Viděl jsem, že železná opona a dráty na hranicích nám expandovat nedovolí. Přestože jsme v tehdejším Československu dosáhli maximálního úspěchu, byl jsem rozčarován. Ze dne na den jsem se tedy rozhodl, že z kapely odejdu. Protože jsme ale měli dohodu, že bude-li chtít někdo odejít, musí to oznámit rok dopředu, tak jsme spolu ještě další rok hráli. Odešel jsem v prosinci roku 1984 a zdálo se, že je to konec Elánu.

Odešel jste před vydáním alba Hodina slovenčiny?

Patejdl: Ano, dotočili jsme ho a já šel pryč. Deska vyšla v roce 1985 a kapela neexistovala.

Baláž: V té době odešli i kytarista Juraj Farkaš a můj bratr, bubeník Zdeno Baláž. My se s Jožem bavili o tom, co budeme dělat dál, a v první fázi jsme se rozhodli, že založíme novou kapelu. Pak nám ale došlo, že Elán je silná značka. Dohodli jsme se tedy s těmi, kteří z kapely odešli, že ji budeme dál používat my dva.

Proč sestavu opustili i Farkaš a Zdeno Baláž?

Baláž: Juraj si vzal Američanku a ještě v době komunismu odešel ze země. Zdeno dělal jinou hudbu a dva roky po revoluci se přestěhoval do Austrálie. Nikdo z nich tedy neemigroval, jak se tehdy říkalo.

V pětaosmdesátém roce byl Elán na vrcholu a písně na desce Hodina slovenčiny se z dnešního pohledu staly bez výjimky hity. Jak to, že to tehdy tak dobře šlo?

Baláž: Myslím si, že to z velké části bylo tím, že jsme, na rozdíl od jiných, říkali pravdu. Byla to záležitost nejenom textů, ale i hudby. Navíc texty jsou v našich písničkách velmi důležité a to lidé oceňují.

Vaším textařem byl v té době Boris Filan. Jaké mezi vámi byly a jsou vztahy?

Ráž: S Borisem jsme nespolupracovali jenom tenkrát, spolupracujeme s ním stále. Já a on jsme kamarádi na život a na smrt. Je to nejmoudřejší člověk, jakého znám, vynikající chlap. Naše vztahy byly, jsou a budou stále výborné.

Baláž: Už několikrát jsem řekl, že Boris nepíše verše, ale obrázky. Proto jsou jeho texty tak silné. Je radost s ním pracovat. Nevzpomínám si, že bychom mu někdy nějaký text vrátili. O přeformulování některých vět nebo pasáží jsme ho ale požádali, to ano.

Patejdl: V polovině osmdesátých let měl Boris opravdu vynikající formu. Když jsem odešel z Elánu, vznikl film Fontána pre Zuzanu. Dělali jsme na něm spolu a i pro něj napsal skvělé texty.

Na albu Hodina slovenčiny je písnička Dva plus dva, kterou dodnes hráváte na začátku koncertů, protože má energii a švih. Jak vznikla?

Ráž: Napsal jsem ji já a vznikla jako všechny mé písně. Bylo už pozdě, tlačil nás termín a hrozilo, že desku nestihneme dokončit včas. Nejsem autor, který má doma zásobu písniček. Neskládám takzvaně do šuplíku. Všechny mé skladby jsou vydané.

Další píseň, Stužková, se stala po svém vydání hymnou maturitních plesů a mnohde se hraje doteď…

Ráž: Dostal jsem od Borise Filana text a do druhého dne jsem píseň napsal. Ohlas na ni mě dost překvapil, stejně tak jako její životnost. Těší mě to, ale nebylo to nic zvláštního, neprožíval jsem tenkrát nic speciálního.

Poznáte, že vzniká hit?

Baláž: Vždycky se snažíme napsat dobrou písničku a věříme, že z ní bude hit. Často to vyšlo, někdy se to zase nepodařilo. To je život.

Ráž: Myslím si, že celkem dobře poznám, které skladby budou hitem a které ne. Mám na to zvláštně vyvinutý cit. Stoprocentní jistotu ale nemám nikdy. Na druhou stranu existují i písně, které se z našeho pohledu nepovedly, a tak jsme je zahodili.

Nejzvláštnější skladbou Hodiny slovenčiny je Kaskadér bez peňazí. Je to taková směska motivů ze starších písniček. Kde se ten nápad vzal?

Baláž: U téhle písně jsem nejprve složil hudbu a Boris se chopil textu. Když ho přinesl, nebyl jsem z něho nadšený. Napadlo mě, že kdyby byl smysluplnější, mohla by ta písnička být dost úspěšná. V kapele ale prošel.

Píšete nové skladby?

Baláž: Máme už dohodnutý termín vydání nového alba, takže se na psaní nových písniček připravujeme.

Ráž: Mám teorii, že všechny jsou již napsané ve vesmíru. Někdo se k nim dokáže dostat, někdo ne. Takže písničky jsou už hotové, jen je třeba si je stáhnout.

Jožo, vám a Maťovi Ďurindovi z kapely Tublatanka se podařilo prosadit na Slovensku zákon, který stanoví, že tamní rozhlasové stanice musí denně hrát dvacet procent slovenské tvorby. Platí od začátku dubna. Jaké jsou reakce?

Ráž: Rádia nás za to nenávidí. Jejich majitelé tvrdí, že ztratí posluchače a tím pádem i reklamu. Ale skoro všechny země kolem nás podobný zákon mají. Zatím kvóty plní, ale vyřizují si výjimky nebo se snaží, aby se slovenská hudba hrála jen ve večerních hodinách. Všechno monitorujeme a válka pokračuje.

Elán: Když Hodina slovenčiny vyšla, zrovna jsme neexistovali

Program turné

23. 9. Karlovy Vary (KV Arena)

28. 9. Zlín (stadión Luďka Čajky)

30. 9. Liberec (Home Credit Arena)

5. 10. Plzeň (HM Aréna)

10. 10. Pardubice (Tipsport Aréna)

12. 10. Ostrava (Ostravar Aréna)

14. 10. Brno (DRFG Aréna)

19. 10. Praha (Tipsport Aréna)

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám