To, že William Shakespeare je jedním z největších tvůrců, jaké kdy civilizovaný svět měl, je jednou z mála konstant, na kterých se shodne celý, minimálně evropský svět. Jeho dílo proplouvá od generace ke generaci a stále má lidem co říci.

Mimořádný dramatik a básník, kterého zná celý civilizovaný svět, William Shakespeare, zemřel před 400 lety. Tisíce lidí po celém světě slaví, největší slavnost chystá rodiště Stratford nad Avonou. Program nazvaný Shakespeare Live! zhlédne mj. i následník britského trůnu princ Charles.

V tomto jedinečném projektu, který bude vysílat stanice BBC Two, vystoupí řada hvězd, mimo jiné Judi Denchová, Ian McKellen, Helen Mirrenová, Benedict Cumberbatch, Joseph Fiennes či David Suchet. Během večera zazní hudba různých žánrů, včetně hip-hopu, blues či jazzu.

Barack Obama si prohlíží divadlo Globe.

Barack Obama si prohlíží divadlo Globe.

FOTO: Kevin Lamarque, Reuters

Velké oslavy chystá i Londýn, kde na třiceti obravkách podél Temže poběží úryvky z shakespearových nejslavnějších děl. V sobotu ráno se v londýnském divadle Globe zastavil i prezident USA Barack Obama, který je v současné době na návštěvě Velké Británie. Obama si divadlo u řeky Temže prohlédl a podle agentury AP sledoval i část představení Hamlet.

První vydání Shakespearových her

První vydání Shakespearových her

FOTO: Reuters

V čem ale spočívá Shakespearova genialita? Proč oslovuje lidi už čtyři staletí? Možná že otázka skrývá odpověď. Protože jeho díla jsou o lidech a napsal je člověk, který viděl lidem do duše, který byl nejen vynikajícím dramatikem, ale i psychologem, respektive znalcem života.

Do svých osmatřiceti her dokázal vtělit tolik témat takové váhy, hloubky, ale i přístupnosti, že se v nich poznávají lidé nejrůznějšího sociálního i etnického původu, pohlaví, vzdělání, stáří. Protože, jak kdesi výstižně řekl překladatel a shakespearolog Martin Hilský, lidé se nemění, stále se milují, nenávidí, stále lžou, podvádějí se, touží po moci a vraždí.

Zleva Daniel Rous jako Leonato, Petr Čtvrtníček a Leoš Noha v roli popletených strážníků Puškvorce a Šťovíčka.

Shakespearovské slavnostina Pražském hradě

FOTO: Agentura SCHOK Viktor Kronbauer

A o tom Shakespearovy hry jsou. O věčném koloběhu života hnaném touhou, ať už ušlechtile milostnou, anebo spalující kariéristickou ctižádostí. Je opravdu tak velký rozdíl mezi Learem pošetile se zbavujícím své moci a říše a dnešním důchodcem odíraným šmejdy na nákupních akcích? A ctižádostivých Macbethů, důvěřivých Othellů či z různých důvodů vyhnaných vévodů bychom našli v každé době dost a dost. O zpupných a hloupých vladařích či šťastných i nešťastných milencích ani nemluvě.