Hlavní obsah

RECENZE: Romeo a Julie jako mafiánská hotelová story nudí

Právo, Radmila Hrdinová

Když v březnu 1994 spatřila v Národním divadle světlo světa inscenace Gounodova Romea a Julie v režii Jozefa Bednárika a hudebním nastudování Olivera Dohnányiho, bylo to zjevení čirého romantismu moderními jevištními prostředky, emotivní hudební divadlo.

Foto: Patrik Borecký

Romea a Julii ztělesnili na první premiéře Martin Šrejma a Jana Šrejma Kačírková.

Článek

Po dvaadvaceti letech se Romeo a Julie vrací, tentokrát na scénu Státní opery, v scénickém pojetí slovenské režisérky Slávy Daubnerové, která na Nové scéně zaujala svou režií Šostakovičových aktovek Orango a Antiformalistický jarmark. Gounodova opera je ale zcela jiný svět, zvláště pro režisérku, která nemá zkušenosti ani s činoherním Shakespearem, ani s velkou romantickou operou.

Foto: Patrik Borecký

Příběh Romea a Julie se odehrává ponejvíce v hotelové hale.

Daubnerová přesadila příběh veronských milenců do funkcionalistického hotelu 20. let minulého století, ovládaného zbohatlickými Kapulety. To se ale dočtete spíš v programu, mafiánství Kapuletů i rebelantství Monteků z dění na scéně moc čitelné není. Mohutná dekorace hotelu jak z pamětnických filmů ještě vyhovuje scéně Juliiných narozenin, ale čím dál víc se logice příběhu i režisérčině úsilí vzpírá. Zvláště když v ní Daubnerová vede herce k realistickému vyhrávání situací v tradičních operáckých klišé a těžko uvěřitelných situacích: Tybalt s Mercutiem se s vervou mlátí, až se kašírovaná stěna hotelu nebezpečně třese, milenci stereotypně pochodují v nešikovném objetí a Julie umírá na kapačkách na nemocniční posteli za tanečku sestřiček. Celé se to nebezpečně blíží nepovedené, citu zbavené a nudné parodii.

Hudební podoba jako by se inspirovala šedivostí jevištní realizace, postrádá esprit, z orchestru trčí jednotlivé nástroje, hudebníci, zpěváci a sbor se stíhají v neklidném rytmickém nesouladu.

Foto: Patrik Borecký

Julie (Jana Kačírková) si telefonuje se svou sestřenicí Gertrudou (Jana Sýkorová)

Romeo Martina Šrejmy má patřičný lyrický zvuk a prozpívané výšky, byť ne vždy dosahované bez slyšitelného úsilí, ale milostný duet ze 2. dějství a zejména závěr mu vyšel hezky. Jana Šrejma Kačírková je půvabnou Julií, její hlas ale postrádá patřičnou lehkost a občas i intonační jistotu, je patrné, že jsou jí dnes už bližší dramatické belcantové královny, v nichž září na ostravské scéně, než lyrická Julie. Z ostatních postav překročil hranici průměru snad jen Mercutio Jiřího Brücklera. Nový Romeo a Julie nutí pamětníky k tesknému ohlédnutí za Bednárikovou a Dohnányiho inscenací, jíž nesahá ani po kotníky.

Charles Gounod: Romeo a Julie
Hudební nastudování: Marco Guidarini, režie: Sláva Daubnerová, scéna: Juraj Kuchárek, kostýmy: Martin Kotúček. Premiéra 21. dubna ve Státní opeře ND Praha.

Celkové hodnocení: 55 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám