Je to odvážné, neboť Žár trvá je kultovní deska. Laura a její tygři totiž představovala v roce 1988, kdy vyšla, zjevení. Její umělecká řeč byla vyjádřena několika žánry, byl v ní taneční rytmus, vizuální koncept, nadhled i inspirace Sarroyanovou knihou Tracyho tygr. Písně, které tehdy vyšly, žijí i v dnešní době, a není ani třeba být pamětník.

Továrna na sny je kolekce nová. Přitom vezmeme-li v úvahu, že se původně mostecké formaci nepodařilo v posledních letech vydat album, které by debutu byť jen zlehka konkurovalo, bylo málo pravděpodobné, že se něco změní nyní.

Opak je ale pravdou. Baskytarista a zakladatel kapely Karel Šůcha objevil výraznou zpěvačku Lucii Bakešovou, napsal několik slušných písniček i textů a vznikla kolekce, která má švih. Laura a její tygři na ní přitom zůstala svá, v přístupu k hudbě a v zásadě ani ve zvuku se příliš nezměnila. Má však novou energii, kterou ztělesňuje právě Bakešová. Ve svém hlase má ostrost i něhu, umí křičet i držet tón, má dobrou intonaci. To popohnalo ostatní k energickým a radostným výkonům, které deska slyšitelně nese.

Je na ní několik velmi dobrých skladeb. Výborná je plíživá U zrcadla, vtipná Trávas Maria, houpavá Davy lidí, příjemnou nostalgii má Anděl strážný, přívětivou linku Tělo ospalý.

Trochu méně zábavy se jeví být ve druhé polovině kolekce. Písně Nemám love a Holka do postele jsou minimalistické, jejich obsah i sdělení jsou zanedbatelné. Jsou ale příležitostí pro projev Bakešové a finále nahrávky v podobě Továrny na sny je obstojné.

Slabší částí tvorby Laury a jejích tygrů jsou texty. Někde vyznívají až odfláknutě, jinde jsou očekávatelné. A tak se je někdy snaží Bakešová zachránit pitvořením, což jí vlastně nelze mít za zlé.

Povšechně je to nicméně dobré album. Je svěží a přináší zprávu, že Laura, tedy onen ženský hlasový element v kapele, je zase dračice.

Laura a její tygři: Žár trvá/Továrna na Sny
Supraphon, 40:57 a 42:31

Celkové hodnocení: 70 %