Aleš Veselý se věnoval malbě, kresbě i instalaci, ale především pracoval s prostorem a velkými hmotami v podobě rozměrných objektů. Ve svém monumentálním díle se často obracel ke kořenům judaismu a zabýval se hledáním smyslu lidské existence.

Poslední realizovanou prací Veselého byla socha Síla neodvratnosti, kterou odhalil tento rok v Terezíně. Jeho nejznámější sochou je kovová plastika Kaddish odkazující k židovské modlitbě za zemřelé. Původně bezejmennou plastiku vytvářel po smrti svého otce a pracoval na ní celý rok - stejně jako má dle tradice syn povinnost se celý rok po smrti otce modlit denně kadiš.

V dílech se i z osobních důvodů často věnoval tragickému osudu Židů za druhé světové války. Když se odhalovala Brána nenávratna v podobě koleje i žebříku směřujícího k nebesům, řekl, že o uměleckém díle připomínajícím lidí, kteří za války zmizeli, uvažoval celá desetiletí: „Měl jsem k tomu velmi osobní důvody, protože z mých nejbližších příbuzných se 42 lidí nevrátilo, zahynulo.”

Zamyšlení v poušti

Aleš Veselý se narodil 3. února 1935 a k jeho letošním osmdesátinám se v Praze uskutečnila série čtyř výstav, jež zmapovaly jeho obsáhlé dílo od 60. let až po současnost. Čtyři galerie vystavily i díla, která veřejnost ještě nespatřila.

Veselý vstoupil na českou výtvarnou scénu na přelomu 50. a 60. let. Velmi záhy patřil k nejvýraznějším osobnostem generace, která přinášela osobité podněty navazující na proudy evropského informelu. V počátcích se věnoval kresbě a malbě, brzy ale začaly vznikat jeho osobité asambláže a objekty z neobvyklých materiálů, nejprve závěsné, později trojrozměrné.

V 90. letech a po návštěvě Izraele se Veselý začal zabývat pouštními projekty – neobyčejně rozměrnými díly, jež by měly být umístěny v poušti a svou monumentalitou a zároveň materiálovou i tvarovou jednoduchostí vybízet ke kontemplaci, zamyšlení a zklidnění. Pouštními projekty se autor zabýval léta bez ohledu na jejich případnou realizaci.