Předešlé řadové album 11 vydal pětapadesátiletý zpěvák, hudebník a skladatel před sedmi lety. A vzhledem k tomu, že na novinku dokázal sepsat jenom devět písniček, z nichž čtyři, aby byla delší, nahrál ještě v nikterak zajímavých akustických verzích, je patrné, že to byl on, kdo řadu let autorsky klimbal.

Navíc má novinka jen nějakých šestatřicet minut, což podporuje šibalsky pomrkávající tezi, že Adams mohl ještě pár měsíců s vydáním kolekce počkat a učinit ji během té doby zajímavější, smysluplnější a delší.

Obal nového alba

FOTO: Universal Music

Get Up! je album, které se moc nepovedlo. Adams se na něm upnul k hudební minulosti, a byť jsou písničky skladatelsky čerstvé, zvukem se drží soundu padesátých až šedesátých let. Pokud by se to týkalo jediné, bylo by to příjemné zpestření. Takto to v podání muže, který je autorem mnoha nadčasových hitů a majitelem nenapodobitelného hlasu s přirozeným sex-appealem, vypadá trochu zoufale.

Není totiž pochyb o tom, že nezapomněl psát dobré písničky. Na albu se to týká především You Belong To Me, Don’t Even Try nebo Brand New Day. V těch ostatních mu ale scházela autorská jistota, není v nich nic navíc, chybí potvrzení, že jsou na cestě za posluchačem a nadto rozhodnuty získat si jeho srdce.

Připsat to nelze na konto jeho únavy, připsat to s jistotou nelze ani rodícímu se pocitu, že Adams už ve své kariéře vše podstatné řekl. Album Get Up! jednoduše vyhlíží, jako by vyšlo především kvůli tomu, že byl čas nějaké nové vydat.

Bryan Adams: Get Up!
Universal Music, 36:05

Celkové hodnocení: 45 %