„Už jsi ostříhal ty túje?“

„Víš, kolik najel děda podle tachometru kilometrů? Přes dvaadvacet tisíc!“

„Jde o to, za jak dlouho.“

„O to právě vůbec nejde! Vždyť to třeba někdy neujedou ani závodní cyklisti!“

„Co ty túje?“

„Vím o nich. Asi se pojedu projet.“

„Vždyť už jsi na kole nejel léta a tvrdíš, že sportování není zdravé.“

„Pojedu z kopce...“

„Stop!“ ozve se do rozhovoru. „Jel vlak, není vás slyšet, musíme znovu.“

Po čtyřiceti letech manželství začne můj filmový muž vidět věci z jiného úhlu Eliška Balzerová, herečka

Využívám krátké pauzy, než maskérky osvěží, osuší a přepudrují herce, a ptám se režiséra, kde se vzal název Teorie tygra.

„Ten film je o tom, že ženy si berou za muže tygry a z nepochopitelných důvodů z nich dělají králíky. Možná proto, že se bojí, že tygři budou drápat a pak utečou. Kdežto králík je rád, když se mu přinese krmení až do kotce a zůstává,“ říká a dodává, že impulsů k napsání scénáře byly tisíce.

„Fragmenty tohoto příběhu jsem viděl po léta kolem sebe. Nemyslím si, že se to týká všech vztahů, to vůbec ne, ale není to vzácný model. Lidé si zbytečně berou navzájem svobodu, a v té uzurpátorské roli může být kterýkoliv z partnerů, myslím, že to není genderové téma.

Dnes už manželství netrvá pár let, lidé se dožívají mnohem vyššího věku a musí být spolu mnohem déle. Myslím, že je na místě mluvit o tom, jak to vydržet.“

Rovinový herec na cestě do kopce

Vedro provází prakticky celé dosavadní natáčení, které začalo 8. srpna. „Tady to ještě není tak hrozné, ale když jsme natáčeli na Skalce nad Řevnicemi tu dnes plánovanou scénu vyjížďky na kole, bylo strašně, zrovna padaly teplotní rekordy. A Jirka dělal opravdu nevídané věci. Lezl po skalách, chodil do kopce, neřku-li, že jel do kopce na kole. A to jsme nedělali žádné fígle, že bychom „nakláněli“ cestu, opravdu do toho kopce jel. Já jsem žasnul a jsem za to vděčný,“ říká Bajgar o Bartoškovi, který sám sebe označuje za „rovinového herce“ a při příchodu na plac se pravidelně ptá, kde sedí.

 Představitelé hlavních rolí s režisérem snímku Radkem Bajgarem.

Představitelé hlavních rolí s režisérem snímku Radkem Bajgarem

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Hraju veterináře Jana, který je unavený ani ne tak životem jako manželským vztahem. Po smrti svého tchána, kterého si vážil a měl ho rád, zjišťuje, že měl dost smutný konec života. Moje tchýně – Iva Janžurová, žena – Eliška Balzerová i dcera – Táňa Vilhelmová – všechny chtějí nám mužským organizovat život. A tenhle veterinář se rozhodne, že by si možná chtěl splnit ještě nějaká přání a řeší to velice svérázným způsobem.“

Pro dobro mužů

Eliška Balzerová hraje Bartoškovu manželku Olgu, ženu, která zdědila po své matce potřebu řídit muže a předala ji i své dceři.

„Po čtyřiceti letech manželství začne můj filmový muž vidět věci z jiného úhlu,“ říká herečka. „Jako asi každý chlap v určitou chvíli si i on najednou uvědomí, že je nesvobodný, a rozhodne se, že z té nesvobody uteče. Takže mi začne unikat a já, která jsem do té doby rodinu řídila, nechápu: Dělám to přece pro jeho dobro! Což si myslí všechny takové ženy a dělají to tak dlouho, až jim ten chlap uteče doopravdy.“

Na otázku, zda do postavy dala něco ze sebe, nebo je to pro ni protiúkol, Balzerová se smíchem odpovídá: „Myslím, že tam je dokonce hodně mého. Po čtyřiceti letech manželství to snad ani jinak nejde. Občas se také snažím vládnout a občas mi to také nevyjde.“

Balzerová hraje vysokoškolskou učitelku, která dirigování své matky dovedla až do podoby vědecké disciplíny. „Nesmírně si vážím výkonu Ivy Janžurové, která hraje seniorku rodiny. Byla to původně maličká role, ale ona ji povýšila a učinila ji nesmírně důležitou,“ oceňuje Bajgar.

V dalších rolích tragikomedie, která bude mít premiéru v březnu příštího roku, uvidíme Jiřího Havelku, Pavlu Beretovou, Jakuba Koháka, Arnošta Goldflama a další.