Stížnost, kterou sepsal Michal Pavlásek z Etnologického ústavu Akademie věd ČR a dokumentaristka Apolena Rychlíková, podepsala víc než stovka vědců, novinářů, umělců či studentů. Poukázali na vydání pořadu Události, komentáře, v němž se debata bez odborníků na uprchlictví podle nich stala ukázkou nepřijatelné bulvarizace zpravodajství. K výběru hostů prý nestačí, že někdo hovoří emotivně nebo že má silně profilovaný názor.

Dalším nezvládnutým pořadem podle stěžovatelů bylo Interview 24, v němž moderátorka v několika případech ponechala bez komentáře některé zavádějící informace.

Černá listina

Bednář řekl, že východiskům stížnosti sice rozumí, překvapují ho ale závěry stěžovatelů. „Bylo by velmi nešťastné, kdyby se vytvářela nějaká černá listina lidí, kteří nesmí hovořit o těchto otázkách na obrazovce. Ať už je to spisovatel, nebo bývalá politička, je úplně legitimní, aby svůj názor vyjádřili, pokud nepřekročí danou hranici... Samozřejmě nikdo nesmí propagovat fašismus nebo rasismus, což se tam ale nestalo,” řekl Bednář. Pozvání lidí, od nichž lze očekávat kontroverzní projev, považuje za projev odvahy dramaturgů televizního zpravodajství.

„Mně to připadá, že ten dopis psal nějaký starý kádrovák, který bude určovat televizi, koho smí a koho nesmí pozvat,” uvedl radní Jaroslav Maxmilián Kašparů. Podle něj je třeba, aby si ČT svou pozici obhájila. Zasahování do výběrů hostů odmítl i radní Daniel Váňa, podle něhož stížnost dobře ilustruje chápání veřejnoprávního média v českém prostřední na začátku 21. století.

Generální ředitel Petr Dvořák radu seznámil se statistikou, podle níž se v hlavních diskusních pořadech ČT od letošního června do začátku září objevilo k tématu 218 hostů z řad politiků, státních zaměstnanců, akademiků a široké veřejnosti. „Připadá mi trochu absurdní, že nám stížnost vytýká pozvání dvou hostů, tedy jednoho procenta veškerých názorů, které v ČT zazněly,” řekl. Ještě absurdnější je podle něj to, že by ČT měla dopředu odhadnout a zabránit zařazení nevhodných názorů do zpravodajství, což podle Dvořáka odporuje například Kodexu ČT. „Doporučil bych signatářům, aby napřed nastudovali dokumenty, podle nichž se ČT řídí, a teprve pak sepisovali petice,” dodal.