Má pověst přední pucciniovské sopranistky a v Praze předvedla Pucciniho Manon, Čo Čo San, Musettu a Laurettu. Jejímu hlasu sedí ale nejlépe lyrická poloha, nejlépe působila jako Verdiho Desdemona Písní o jívě zpívanou v napjatém a prožitém pianissimu. V dramatičtějších polohách zněl její hlas nevýrazně, anebo s nepříjemně úzkými výškami.

Publikum sice bouřlivě aplaudovalo její Rusalce, ale ani v árii o měsíčku, tím méně v dramatické Ó marno to je zaujala spíše snaživou češtinou než rozvibrovaným hlasem, kdy dramatismus doháněla silou a v nižší poloze zanikala za orchestrem. Zpívat Rusalku není snadné a Opolaisová zdaleka nemá na Rusalku Milady Šubrtové či Gabriely Beňačkové.

PKF – Prague Philharmonia pod vedením ukrajinské dirigentky Oksany Lunivové zněla většinou až příliš hlučně a (v Dvořákově polonéze) i bez patřičných dynamických i výrazových kontrastů.

Kristine Opolaisová a PKF -Prague Philharmonie
Smetanova síň Obecního domu, Praha, 31. srpna

Celkové hodnocení: 60 %