Tomsa byl od mládí vynikajícím sportovcem, hokejistou a boxerem, ale i skvělým muzikantem, hráčem na foukací harmoniku, půltónovou hohnerku, na niž hrál nejdříve s harmonikářem Josefem Hönigem a později s kvartetem Laryton, s nímž bodoval i na světových soutěžích. V posledních letech, jak sám říkal, přestoupil na svou poslední disciplínu - a stal se výtvarníkem. Začal s pastely a přes olejomalbu se díky akademickému malíři, sochaři a grafikovi Jiřímu Sozanskému dostal až ke grafice.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

V jeho životě se vyskytla řada důležitých mezníků. Jedním z prvních bylo vycestování za polární kruh do Finska na hokejový turnaj, kde hokejisté stihli odehrát jeden zápas a byli odvoláni, protože přišel únor 1948. Dalším milníkem byl 11. říjen 1951, kdy se jako boxer utkal před vyprodanou Lucernou poprvé s mezinárodní extratřídou - Juliem Tormou. Dlouhá léta Tomsa souběžně hrál hokej i boxoval, dokud ho zranění na čas z jednoho či druhého sportu nevyřadila.

Jeho kaskadérská činnost odstartovala v roce 1960 spoluprací na filmové sportovní komedii Vladimíra Síse Ledoví muži. Kaskadérství pokračovalo snímkem Tarzanova smrt až k nezapomenutelnému filmu Oldřicha Lipského Limonádový Joe, který v polovině 60. let zhlédlo v kinech téměř 4,6 miliónu diváků. Až poté přišly zakázkové zahraniční koprodukce Zlatokopové z Arkansasu, Černý orel ze Santa Fé či Most u Remagenu. V 70. letech založil Tomsa kaskadérskou agenturu Filmka.

Filmka se zúčastnila několika udílení ceny Taurus, takzvaných kaskadérských Oscarů v Hollywoodu (za filmy U-571, Šanghajští rytíři či Hell Boy 2) a získala 12 nominací. Sdružuje zkušené koordinátory, kaskadéry, jezdce na koních, řidiče, šermíře a specialisty na bojová umění.