Článek
Bývala progresivní, jasně udávala směr i tón, na novém albu ale pouze přehrává fádní postupy, průhledné a očekávané, a s ničím pozoruhodným nepřichází, snad vyjma jmen hostů. Nejspíš proto, že se elektronická hudba do značné míry vyčerpala a vymámit z ní ještě něco nového je těžká práce i pro skutečné progresivisty a hledače.
Born In The Echoes je elektronická deska v klasickém smyslu slova. Odlidštěná a futuristická, postavená na dancefloorovém základu a snad i zamýšlená jako experiment. V tomto ohledu nicméně už byla kapela překonána, a tak z kolekce nejvíce vyčnívají taneční prvky a pěvecké hostování Američana Becka ve skladbě Wide Open, velšské písničkářky Cate Le Bon v Born In Echoes nebo ceněné Američanky St. Vincent v Under Neon Lights.
Jejich přítomnost je osvěžením monotónního schématu, při němž tandem Tom Rowlands a Ed Simons (tedy The Chemical Brothers) pracoval spíše se zvuky, případně náladami skladeb (mimochodem, když v Taste of Honey zní bzučení včely, je to velmi uvěřitelné a člověk se i ožene) než s melodickými linkami.
Na desce je ovšem i několik poněkud bezradných zvukových směsek, například Just Bang, které nebyl dopřán nijaký vývoj, nebo chaotická, leč bez pointy zaranžovaná I’ll See You There.
Jinými slovy – The Chemical Brothers mají ve své diskografii lepší alba.
| The Chemical Brothers: Born In The Echoes |
|---|
| Universal Music, 52:30 |