Co pro vás toto ocenění vlastně znamená?

Hrozně moc, už jenom proto, že jsem byla českými akademiky oceněna poprvé. Je to jiný druh ceny než Zlatý slavík, kterého jsem v minulosti získala. Pro mě osobně mají všechny ceny význam, protože je vnímám jako hodnocení své práce i jako určitou satisfakci.

Na hudební scéně jste už více než padesát let. Na jaké období vzpomínáte nejraději?

Na všechna. Opravdu. Celou svou kariéru beru jako balíček převázaný mašlí.

Vzpomenete si na první cenu, kterou jste dostala?

Ano, byl to Moravský brabec. Tou cenou byl vycpaný ptáček a já ji dostala dokonce dvakrát za sebou. Bylo to ještě v době, kdy jsem nebyla v Praze, na konci šedesátých let.

Lze pocity z převzetí Moravských brabců a Anděla srovnat?

Ve všech případech to bylo úžasné, měla jsem obrovskou radost. Na druhou stranu je to samozřejmě nesrovnatelné, i když bych tomu Moravskému brabci nerada ukřivdila.

Máte další hudební plány?

Samozřejmě, i když nejsem takříkajíc velký plánovač. Začínají se mi ale shromažďovat nové písničky a myslím si, že do dvou let nahraju další album. Chystám se také na další koncerty, na spolupráci se skupinou Boom! Band, na televizní pořady. Je to pro mě běžná práce, ale pořád mě velice těší.