Je to ale trošku jinak. Zatímco na první Babovřesky přišlo podle údajů Unie českých distributorů 652 458 diváků, což filmu vyneslo post nejnavštěvovanějšího snímku roku, na dvojku jich přišlo o plných 400 tisíc méně, konkrétně 245 494, a film spadl na 6. místo žebříčku. To první zaujali Tři bratři Zdeňka a Jana Svěrákových se 661 378 diváky, tedy počtem ještě vyšším, než měly první Babovřesky.

Diváci jsou logicky důvěřiví vůči tvůrcům, kteří jim v minulosti přinesli zábavu, takže na jedničku přišli, ale nejsou pitomí, což propad dvojky jasně dokazuje. Pitomí jsou především všichni, kdo obcí Babovřesky pobíhají, ječí a pitvoří se, případně jen tak vesele sprosťačí.

Potíž je v tom, že na rozdíl od předchozích Troškových postav nemají žádný humor, byť si o tom, který rozchechtával diváky Kameňáků, můžeme myslet cokoli. Aspoň tam zněly anekdoty - lepší nebo horší, jak už to u anekdot bývá.

Postavy Babovřesk jsou opravdu do jedné jen nesnesitelně idiotské, a to říkal už dědek Krčmářík v nesmrtelném Cirkusu Humberto, že „kerak je holt něčeho moc, je toho příliš“. V Babovřeskách není nikdo, komu by divák mohl přiznat IQ vyšší houpacího koně, což při absenci alespoň těch anekdot nemůže dopadnout jinak než trapně.

Je zbytečné se podrobně rozepisovat o hloupé zápletce, v níž se místní drbny chtějí pomstít místním chasníkům za to, že jim přivedli vnučky do jiných stavů.

O chatrném scénáři, v němž situacím chybějí pointy a kde leccos nedává ani ten nejmenší smysl. O strašlivých výkonech profesionálních herců a doslova trčících sponzorských výrobcích...

Babovřesky 3 jsou tu, našly distributora a našly kinaře, kteří je budou hrát. Ti všichni vsadili na hloupost a uvidíme, jestli se jim ta sázka alespoň finančně vyplatí.