Toužila jste po kariéře spisovatelky?

Ne. Jako dítě jsem chtěla být herečkou nebo zpěvačkou. Představovala jsem si, jak vystupuji před plnými sály a sklízím potlesk. Život šel však jinými cestami. V třiatřiceti jsem si uvědomila, že bych ho chtěla změnit, a začala jsem psát.

Co jste v dětství četla?

Milovala jsem knihy Judy Blumeové (v češtině vyšly její romány Miluju tě navždy, Matky a milenky, To jsem já, Margaret ad. - pozn. redakce). Mé nejoblíbenější knihy byly o lásce a příběhy se záhadou. Navštěvovala jsem knihovnu, sedla si tam do rohu a četla a četla.

Četli vám i rodiče nebo prarodiče?

Otec miloval komiksy, především kocoura Garfielda. Recitoval mi jeho ironické poznámky. A také příběhy komiksu Peanuts, se Snoopym. Hodně mi pomohla i babička, ta měla knihy moc ráda a četla mi z nich.

Byla jste v životě rusovláska? Narážím tím na vaše tituly o zrzavé Grace Sheridanové.

Zrzavá patřila k mým oblíbeným barvám vlasů, když mi bylo dvacet. Pak jsem se vrátila ke svým blonďatým. Ale pro psaní jsem si tu barvu zvolila, protože působí sexy.

Věříte v lásku na první pohled?

Zda věřím? Není to podmínkou. Spíš jde o to, aby ten poslední láskyplný pohled nebyl minulostí.

Očekávala jste úspěch svých knih, když jste se zaměřila na vztahy mezi lidmi, na lásku a sex?

Nemohu říci, že bych to předpokládala, ale doufala jsem, že přinesou lidem bohaté zážitky. Víte, jakmile byste začal kalkulovat s tím, že se budete podbízet, nedopadne to dobře. Musíte nabídnout prožitek a věřit, že se s ním čtenáři ztotožní.

Co čtete?

Musím se přiznat, že čtu hodně a ráda. Přednost dávám Stephenu Kingovi, to je můj favorit. Nehledám jen jeho novinky, ale vracím se i k jeho dřívějším knihám. Stále mě lákají tajemství a záhady.