Spojení vašeho jména se spisovatelkou ženských románů o mizerných chlapech působí poněkud překvapivě. Jak k němu došlo?

V životě se děje hodně překvapivých a náhodných věcí. Oslovily mě producentky Svatka Peschková a Šárka Cimbalová s nabídkou přečíst si knihu a popřemýšlet, zda by se dala adaptovat pro film. Abych pravdu řekl, po prvním a druhém čtení jsem si řekl, že to možné není. Což jsem i řekl producentkám. Ale nicméně červík v hlavě mi zůstal. Cítil jsem, že v té knížce je něco, co mě zajímá.

A tak nakonec vznikl scénář. Marka Epsteina jste oslovil sám?

Ano. Já si ho velmi vážím jako jednoho z mála scenáristů, kteří v tom nejlepším slova smyslu ovládají řemeslo. Obrátil jsem se na něj, on si přečetl knihu a došel k úplně stejnému závěru jako já – že to nejde. Ale také mu něco vrtalo v hlavě. Nakonec text úplně rozbil, domluvili jsme se, že je třeba mu dát filmový tvar a řád, přidat postavy, aby to fungovalo...

Co na to autorka předlohy?

Ta asi zažila největší překvapení, když viděla, co z knížky vzniklo. Ale brzy pochopila, že už to jsou dvě různé věci. A nejzajímavější bylo, že když jsem se díval na hotový film, tak ten pocit, který z něj vyzařoval, byl stejný jako původně u knížky.

V obsazení je zase největším překvapením modelka Eva Herzigová – jak jste dával herecký tým dohromady?

Měl jsem celkem jasno o postavě kriminalisty – Matěj Hádek byl první, koho jsem chtěl, jinak jsem absolutně nevěděl. S Jirkou Macháčkem se známe, bydlíme v jedné čtvrti. Napadlo to producentky a já nebyl zásadně proti – dám hodně na to, když lidi, s nimiž mám pracovat, znám. Ale když jsme se poprvé sešli a mluvili o scénáři, musel jsem mu říct, že sice příběh i postavu chápe dobře, ale pokud neshodí 15 kilo, nemůže Pohádkáře hrát. A Jirka do toho šel, našli jsme trenéra a makali jsme všichni tři.

A ženské role?

S Aňou se také znám léta, ale nikdy jsme spolu nepracovali, takže to bylo lákavé. Už proto, že vždycky skládám obsazení tak, aby si herci rozuměli i lidsky. Vím, že když se dva nemají rádi a hráli by zamilované, tak to kamera okamžitě prozradí.

Eva, to byl Bářin bláznivý nápad. Ale producentky sehnaly kontakt a napsaly jí. Dal jsem si ovšem podmínku, že s ní nejdřív musím mluvit – její tehdejší herecké zkušenosti nepřekračovaly role krásných, dobře zasazených šperků. Vydal jsem se za ní a překvapila mě pracovitostí. Byla už v osmém měsíci těhotenství, a přesto jsme 10 hodin denně pracovali nad scénářem. Po čtyřech dnech jsme si plácli.

Tentokrát rozhodně modelku nehraje – je to prostě žena určitého věku, která vypadá i bez líčení dobře. Musel jste ji přemlouvat, aby jí maskérky nepřilepšily?

Naopak! Myslím, že spíše ona se bála, abych z ní nedělal modelku. Byla to součást naší dohody, chtěla zahrát charakterní roli. A dala do toho všechno, věděla, že nedostatek herecké techniky musí nahradit tím, že do toho dá hodně ze sebe.

Titulní postavu sice hraje Jiří Macháček, ale za hlavní považuji Matěje Hádka...

Je to tak. Film se odehrává v několika časových rovinách a on jediný je přítomnost. Je spojnicí, páteří příběhu, na kterou se navěšují ostatní části. Je to vynikající herec, myslím, že ve své generaci nejlepší.

Proč by – z vašeho pohledu – měli jít diváci na Pohádkáře?

Myslím, že to je silný film, není jednostranný a diváci si z něj mohou hodně odnést. Jsou tam skvělé herecké výkony a soudím, že dost lidí se v příběhu může poznat.