Mig 21 se i na albu Album navenek tváří, že základem jejich hudební produkce je zábava. Jeho instrumentální a aranžérská složka přitom vykazuje zajímavé postupy a tentokrát i cosi, čemu by se mohlo říkat „charakteristický zvuk kapely“. Tato muzikálnost je základem úspěchu, a to bez ohledu na to, že se jím zdá být postava zpěváka Jiřího Macháčka.

Ten je naopak po stránce muzikální pozadu. Není výrazný vokalista, i na nové desce se pohybuje na hranici intonační přesnosti, a při poslechu písniček (až na hříčku Policajtka) je zřejmé, jak moc jeho výkon zaostává za výkonem ostatních členů kapely.

Mig 21: Album

Mig 21: Album

FOTO: archív kapely

U Macháčka ale funguje kouzlo osobnosti. Je populární herec, oblíbená osobnost, takže mnohým fanouškům kapely stačí, když se postaví na pódium, cosi poví a cosi zazpívá. Bez ohledu na výkon je to pro ně zážitek. Paradoxní je, že s lepším a výraznějším zpěvákem by byl Mig 21 mnohem silnější kapelou, současně by ale možná nikoho nezajímal.

A tak jsou věci tak, jak jsou, albem proplouvají písničky, které mají slušný melodický i instrumentální potenciál (Kalhotky si sundej, V tropické zahradě, coververze Mívej), shazuje je nicméně průměrný pěvecký výkon a povětšinou i texty, které postrádají zajímavé sdělení a svou „hloubku“ vykazují jen v dávce specifického Macháčkova humoru (Kalhotky si sundej, Máma se vrací, Štěstí hejbe planetou).

Nové album formace Mig 21 je zklamáním v tom, že po deseti letech mlčení nepřineslo nic překvapivého, žádnou změnu v přístupu či filozofii kapely. Na druhou stranu je pochopitelné, že pokud to všechno fungovalo tehdy, může i dnes. A cédéčko je navíc artefakt, neboť jeho booklet je vyveden velice zajímavě.

Celkové hodnocení 60 %