Jak vybíráte repertoár na koncerty?

Je to předem dané tím, v jaké hraji sestavě. Momentálně mám pět funkčních seskupení - Collegium Musicum (CM) s artrockovým instrumentálním repertoárem, který přináší výběr z naší tvorby. V projektu Zelená pošta (CM plus Palo Hammel a Radim Hladík) hrajeme především všechno z tohoto alba. Program s Moyzesovým kvartetom je též limitovaný, společný projekt přináší instrumentální verze mých písní v komorním provedení v úpravě pro smyčcové kvarteto a klavír. Někdy se k nám připojí dechové kvinteto tvořené členy Slovenské filharmonie a vznikne Noneto, s kterým hrajeme tak trochu vánoční repertoár - Vianočnú suitu. A především mám sólové koncerty, kde se dá hrát ad libitum.

Měníte ho ještě na poslední chvíli?

Někdy se stane, že se podle potřeb něco přidá, nebo ubere, ale víceméně to jsou ustálené formy.

Collegium Musicum

Collegium Musicum

FOTO: Smart

Jak velkou roli hraje při vašich vystoupeních improvizace?

Velkou. Nesmírně by mě nudilo, kdybych musel hrát všechno pořád stejně. Mohu zodpovědně prohlásit, že jsem v životě nic nehrál dvakrát stejně. Improvizace je velmi inspirativní, objevný proces, baví mě stále někam unikat, což nemají kolegové v kapele, zejména rockoví kolegové, vždy rádi, ale už si zvykli. Ale musím uznat, že i Moyzesovci, kteří hrají výlučně klasickou hudbu, si už na dobrodružství se mnou zvykli. Jediné, co mi vytýkají, je to, že strašně spěchám se začátkem další skladby a oni si nestačí vyměnit noty nebo když něco náhodou vynechám

Hrával jste v rockových kapelách. Považujete se stále ještě za rockového muzikanta?

Ano, proč ne. Problémem je, že jsem se vždy pohyboval na pomezí žánrů, což někdy iritovalo ortodoxní publikum z obou stran řeky, kterou je hudba. A ta je, myslím, univerzální. Já jsem se jen snažil stavět mosty nad touto řekou.