Co jste si pomyslela, když jste si uvědomila, že v září budete na scéně padesát let?

Nikdy jsem to nepočítala. Toto výročí mi ale bylo připomenuto a já si nejdřív řekla, že to snad není možné. Strašně rychle to uběhlo, takže jsem byla z toho čísla překvapená. Když přešel první šok, uvědomila jsem si, že je to prostě fakt. Před padesáti lety jsem vstoupila do Červené řeky. Tu písničku mi nabídl Josef Vobruba, tehdejší dirigent Tanečního orchestru československého rozhlasu. Rok předtím jsem vyhrála v soutěži Hledáme nové zpěváky, která se konala v pražské Lucerně. Úplně to změnilo směr mého hudebního života.

Jak jste si ho naplánovala?

Po úspěchu v soutěži Hledáme nové zpěváky přišla obrovská vlna zájmu o mě. Řekla jsem si, že asi nepůjdu na Státní konzervatoř studovat klavír, jak jsem zamýšlela. Přišlo mi, že bude zábavnější zpívat. Tatínek mi řekl, že pokud udělám maturitu, můžu si dělat, co chci.

Hráváte ještě na klavír?

Občas ano. Spíš ho ale využívám před koncerty nebo nahráváním, když se doma rozezpívávám. V šedesátých letech jsem na něj hrávala skladby od Beethovena, Mozarta, Bacha nebo Chopina. Jeho Valčík cis moll byl mým favoritem. Měla jsem dobrou techniku, a dokonce jsem za ni byla pochválena. Miroslav Vymlátil, ředitel hudební školy v Havlíčkově Brodě, kam jsem chodila, zorganizoval koncert žáků na pražské konzervatoři. Její tehdejší ředitel, profesor Holzknecht mě tam slyšel hrát a řekl mi: Tak na vás, holčičko, už se těším. Dočkal se mě, ale úplně v jiné roli, v roli zpěvačky. Jednou si ke mně dokonce přišel pro podpis do památníku. Já mu jeho slova připomněla, ale nemusela jsem. Pamatoval si je.

Při koncertech hrajete na perkuse. Je to také váš oblíbený nástroj?

Začalo to už v dětství. Sedávali jsme s tatínkem, poslouchali hudbu a on mi najednou řekl, abych do stolu vytloukla rytmus, který mi ukázal. Hráli jsme si a moc mě to bavilo. Později mi to připomněl Jirka Kysilka, bubeník od Karla Gotta. Ukázal mi, jakou technikou se hraje na konga a bonga, a já to pak využila při koncertech i ve studiu.

Byla jste vždycky s hudbou šťastná?

Vždycky. Nevybavuju si nic, co by mě nebavilo nebo nenaplňovalo. Byly samozřejmě chvíle, kdy jsem se snažila změnit styl nebo obsazení kapely, což s sebou neslo určitou nervozitu. Patřilo to ale k mé práci. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych s muzikou skončila.

Nepíšete hudbu ani texty. Nelákalo vás to někdy?

Ne, a nikdy jsem to ani nezkoušela, takže u mě v šuplíku nic takového nenajdete. Nikdy jsem neměla nutkání. Až mě to samotnou překvapuje. Týká se to i textů. Vždycky jsem byla pouze interpretka. Měla jsem a mám kolem sebe lidi, kteří dovedou napsat nádherné písničky. Spoléhám na ně.

Podle čeho jste vybírala písně na dvojalbu Best Of The Best?

Původně mělo vyjít jen album nejúspěšnějších písniček. Když jsme je už ale měli časově zaplněné, zjistili jsme, že nám ještě spousta písniček chybí. A tak jsme se domluvili se Supraphonem, že vydáme dvojalbum. Jsou na něm původní verze písniček. Přestože jsem řadu z nich později přezpívávala a měnily se jejich aranže, vybrali jsme originály.

Jsou na desce nějaké rarity?

K písničce Sladké mámení jsme přidali třetí sloku. Natočeny byly jen dvě, ale ve filmu S tebou mě baví svět je i třetí. Objeví se v něm později a s těmi prvními dvěma nebyla nikdy spojena. Nám se to podařilo, Jakub Zahradník, syn Václava Zahradníka, který je majitelem práv na tu písničku, třetí sloku v archivu dohledal a Dan Hádl ji pak se dvěma prvními ve studiu bezvadně spojil.

Na desce je i nová písnička. Vznikla ze spolupráce s italským skladatelem Andreou Dessim. Na své poslední album Touhy jsem zařadila jeho skladbu, která se s českým textem jmenuje Nemůžu bez tebe žít. Byl z ní tak nadšený, že mi jako výraz díku poslal písničku, kterou složil přímo pro mě. Moc se mi líbila a rozhodla jsem se ji nahrát na Best Of The Best. Text napsal Eduard Krečmar a jmenuje se Oheň lásky.

Co chystáte po vydání dvojalba?

Třetího září proběhne křest. Bude na něm představena i pamětní medaile, kterou vyrobila Česká mincovna. Několik kusů spojí s dvojalbem do speciálního limitovaného boxu. Kmotrem bude Ondřej Brzobohatý.

Potom mě čeká řada podzimních koncertů v Čechách i na Slovensku. Těším se také na pořad jedné německé televize, v němž vystoupím s českými kolegy ve vánočním programu. Současně začínám nahrávat album vánočních písní. Právě s Ondřejem Brzobohatým na ně nazpíváme duet, který se bude jmenovat Vánoční. Ondra bude i mým hostem na tradičním prosincovém vánočním koncertu v pražské Lucerně.