Jaké renomé Letní Letná má u zahraničních souborů?

Zahraniční soubory o ní dobře vědí a o účast na festivalu stojí. Jistě v tom hraje roli i přitažlivost Prahy jako města, ale některé soubory se na Letnou vracejí už potřetí. I proto, že – jak tvrdí – tam nacházejí vnímavé, nadšené i kritické publikum, které dokáže ocenit jejich představení. Festival se navíc stal kromě prezentace představení i vyhledávaným místem setkávání, kde si umělci z různých zemí vyměňují zkušenosti, navštěvují svá představení, vznikají tam zárodky nové spolupráce.

Před lety jste představení přiváželi, teď se již podílíte i na jejich produkci…

Přesně tak. V posledních letech přijíždějí soubory nejen předvést představení, ale také je nazkoušet, nebo aspoň dovést do finálního tvaru a předvést v premiéře. Loni to byl projekt Lacrimae švédského Cirkusu Cirkör, francouzského Cahin-Caha a našeho souboru La Putyka, na němž se festival produkčně podílel.

Letos bude mít na Letné světovou premiéru Le Poivre Rose, jež zkouší kanadsko-francouzsko-belgický soubor La Compagnie du Poivre Rose s živým hudebním doprovodem Ivy Bittové. České premiéry letos budou mít Cirque Trottola a další francouzský soubor, Cirque Inextremiste, který předvede neuvěřitelnou akrobacii na konstrukcích z prken, železa a propanbutanových lahví. A také domácí soubory.

Patří vznik nových domácích souborů zabývajících se novým cirkusem k největším ziskům festivalu?

Není to tak, že by Letní Letná přímo iniciovala vznik domácích souborů nového cirkusu. Ale určitě díky tomu, že zasela a šířila myšlenku nového cirkusu jako divadelního žánru, o který je zájem, pomohla jejich vzniku. Stala se inspirací a možností, kde představení uvádět a setkávat se se zahraničními kolegy. Také proto řada domácích tvůrců volí pro premiéru nového představení právě Letní Letnou. Například soubor La Putyka uvede letos pražskou premiéru představení Dolls. Poprvé bude uvedeno i audiovizuální představení Pantokine domácího souboru Cirque Garuda, které spojuje prvky akrobacie, experimentálního žonglování a tance s interaktivní projekcí a videomappingem. A vítězové prvního ročníku televizní soutěže Česko-Slovensko má talent, akrobatické duo DaeMen, kteří oslovili performery z řad tanečníků a akrobatů, uvedou na Letné svůj tanečně-akrobatický projekt Loser(s).

Je zajímavé sledovat, jak se nový cirkus rozvíjí. Základem je vždy akrobacie, ale k ní přistupují nové prvky, někdy i dost nečekané, jako je právě video…

Během let jsme v Praze viděli už nejrůznější inspirace. Některé soubory, například Cirque du Soleil, pracovaly hodně s výtvarnou složkou, jiné dosahovaly stejného účinku oproštěným tvarem. Třeba Compagnie XY, jejíž aktéři stavěli jen na dokonalé akrobacii a prostorových formacích lidských těl. A Pantokine pracuje s principem akrobacie a pantomimy propojené s projekcí, s níž vstupuje aktér do aktivního vztahu.

Ale je tu i inspirace loutkovým divadlem, jako v případě Dolls souboru La Putyka, a řada dalších vlivů vytvářejících nejrůznější formy nového cirkusu, který vznikl z pouličního divadla, jehož vyjadřovací prostředky nelze porovnat třeba s klasickou činohrou.

Když půjdete na Tři sestry, uvidíte stále jen stou variantu na Čechovův text. Nový cirkus ale překvapuje něčím novým a nečekaným. Ostatně není náhoda, že i činohra se stále víc inspiruje prostředky nového cirkusu.

Za desetiletí jste si vychovali i vlastní publikum. Byl to cíl?

Určitě. Od počátku jsme věnovali velký prostor práci s dětmi, dětské dílny jsou součástí každého ročníku. Letos je povedou nejen členové domácích souborů, ale i šestice afrických akrobatů Zuma Zuma. Výsledkem je, že k nám v posledních letech přivádějí rodiče, kteří sami zažili některou z dílen, už další generaci dětí.

Kdybyste měl vybrat jediný tip z letošního programu, kdo by to byl?

Nerad upřednostňuju jeden soubor před druhým, těším se na všechna představení. Takže když řeknu Cirque Trottola, je to spíš proto, že jsou to přátelé, kteří se na festival vracejí opakovaně a každé setkání s nimi je velice milé. Zajdeme na pivo a popovídáme…