Před lety jste se netajili obdivem k Nirvaně, její písničky jste ve svých prvopočátcích sahajících do roku 2005 dokonce hráli. Je to pro vás zásadní kapela?

Pro mě osobně to byla velice důležitá kapela, která mě velmi ovlivnila. Když jsme se ale v roce 2009 sešli v aktuální sestavě a začali jsme pravidelně hrát a koncertovat, šla trochu na vedlejší kolej a naši hudbu už tolik neovlivňovala. Moji kolegové poslouchají spoustu jiných skupin, od metalu až po současný rock.

Co se v kapele dělo do roku 2009?

Nic moc. V podstatě jsme se jenom scházeli, občas jsme si zahráli, ale většinu koncertů jsme dělali u nás ve zkušebně, vstupné bylo dobrovolné, a za to, co jsme vybrali, jsme si sem tam koupili flašku vodky a vypili ji na počest kapely. V sobě jsme ale měli ambice posunout to dál. Já jich měl asi nejvíc, možná proto jsem z původní sestavy zůstal sám.

Mistake, Marek Švanda vlevo

Mistake, Marek Švanda vlevo

FOTO: Archív kapely

Váš původní repertoár byl s anglickými texty. Proč?

Osmdesát procent kapel u nás má velké oči a chce se dostat do zahraničí, jezdit světová turné tak, jako jejich zahraniční vzory. Byl to i náš případ. Mysleli jsme si, že budeme strašně slavní. Začali jsme psát původní písničky, objížděli jsme nejrůznější soutěže a čekali jsme, až nás svět objeví.

Proč jste začali psát české texty?

Protože nám po čase došlo, že celosvětově slavní nebudeme. Pochopili jsme, že je důležité uspět nejdříve doma a prostřednictvím textů dobře komunikovat s  fanoušky. Čeština je pro text popovější, což vedlo k tomu, že i nás styl je nyní melodičtější.

Jak změnu přijali vaši fanoušci?

Někteří se od nás odvrátili. Tvrdili, že se jim ta naše popina nelíbí, že měli raději starší tvorbu, kdy byla naše hudba poměrně neučesaná. Postupem času se to ale zlepšilo a dnes je to asi tak, že z devadesáti procent jsou ohlasy našich fanoušků na muziku, kterou děláme, pozitivní.

Je ta vaše popina, jak říkáte, upřímná?

Naprosto. Navíc v kapele sdílíme názor, že dobrý pop je dobrá muzika.

Inspirují vás koncerty jiných kapel?

Samozřejmě. Nedávno jsme hráli u Opavy a na té akci vystoupili i Monkey Business. Jejich hudbu v podstatě neposlouchám, ale sledoval jsem celý koncert a musím říct, že mě jejich profesionalita nadchla. Od britských The Subways jsme si zase vypůjčili jeden fórek. Jejich zpěvák a kytarista v jedné osobě řekne v jednu chvíli lidem, aby šli takříkajíc na bobek a potom na jeho povel vyskočili. Na koncertech to někdy praktikujeme a je to krásné.

Podle čeho se vaše nové album jmenuje Malby?

Záleželo nám na tom, aby reprezentovalo naši novou kapitolu, kdy jsme se odpoutali od anglických textů, které byly na našem prvním albu Among The Shadows z roku 2012. Debut byl dost pochmurný a my si řekli, že naše čerstvé písničky budou pestrobarevné a budou hrát všemi možnými pocity. Každá písnička je trochu o něčem jiném a společně tvoří pestrou paletu barev. Proto jsme desku pojmenovali Malby.