Ovlivnila vás raná psychedelie a nová vlna z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, jak to naznačují vaše nahrávky?

Ano, myslím, že Pink Floyd, 13th Floor Elevators i další jako Zombies představovali důležitý vliv spolu s glam rockem sedmdesátých let, Brianem Enem a Roxy Music. Domnívám se ale, že na nás ještě více působily anglické psychedelické kapely z osmdesátých let jako Spaceman 3 a někdy dokonce i rané punkové kapely nebo Disco Inferno a Jesus And Mary Chain. To je hudba, se kterou se cítíme nejvíce spojeni, protože spojovala hodně věcí.

Zdá se mi ale, že oproti vám jsou Jesus And Mary Chain o mnoho temnější.

To jistě ano, ale mají taky extrémně chytlavé popsongy. Ale oni taky nejsou naší hlavní inspirací, jsou tu i další kapely. A myslím si, že ty hlavní vlivy jsou od kapel ze sedmdesátých a počátku devadesátých let.

MGMT

MGMT

FOTO: Aleš Honus, Právo

Hudba na vašich deskách je pestrá. Myslíte, že skončila doba, kdy kapely stavěly především na stylovosti?

Nejsem člověk, který by měl říkat, co je lepší, jen říkám, že se snažíme vytvářet hudbu, která nám připadá přirozená. Když tvoříme hudbu, na počátku nikdy neuvažujme o stylu nebo dokonce o tom, jak by na ni lidi reagovali. Jde o to, jestli odpovídá našim pocitům, jestli ukazuju, jací v danou dobu jsme. Vím, že to zní jako klišé, ale je to pravda.

A tak můžeme mít funkovou píseň inspirovanou Brothers Jonhson a pak jako Electris Eels a pak inspirovanou 13th (Floor Elevator) jindy třeba Love nebo Coctetau Twins. A všechny jsou od jedné kapely, protože je dělají stejní lidé. Souhlasím s tím, že se klade příliš velký důraz na styl, na estetiku vnější podoby, místo toho, aby se hledělo na to, jaký umělec je.

Vaše hudba je docela veselá.

Tohle rád slyším, naše hudba množná nevychází z těch nejšťastnějších pocitů, což je vidět ve zvuku nebo v textech, ale má pozitivní cíl, chceme lidi spojovat a propojování přináší určité štěstí.